Ministr se choval jako rozezlený šéf firmy, stěžují si starostové poslancům

Příbramsko – Setkání starostů s ministrem obrany Martinem Stropnickým, které se uskutečnilo 19. listopadu v Příbrami, kdy se diskutovalo o budoucnosti středních Brd po zrušení Vojenského újezdu Brdy, vyvolalo řadu reakcí. Poslanci měli tehdy už za pár dní hlasovat o zákonu, který se týká optimalizace vojenských újezdů v Česku a obsahuje i rušení Vojenského újezdu Brdy. Hlasování bylo nakonec přesunuto na další termín.

Při návštěvě Příbrami řekl ministr Stropnický, že zachování brdského vojenského újezdu by bylo anachronismem. Doufá proto v to, že Parlament normu, která ruší Brdy a zmenší další výcvikové prostory, schválí. Podporu pro tento zákon proto hledal v řadách opozice.

Podle starosty Obecnice Josefa Karase (nezávislý) se schůzky se Stropnickým zúčastnilo asi osm starostů a kromě příbramského starosty Jindřicha Vařeky se vesměs všichni vyslovili proti rušení újezdu. Stropnický ale podle Karase jejich argumenty nevyslyšel. „Pan ministr přišel rozhodnutý a naše argumenty nevzal v potaz. Řekl, že máme pořád stejné argumenty, a tím to skončilo," dodal Karas. Po této schůzce bylo naplánováno jednání se starosty podbrdských obcí s újezdním úřadem v Jincích. Jenže bylo záhadně zrušeno. Proč se můžou sejít starostové v Příbrami a už ne v Jincích?

Že ministerstvo obrany, ne újezdní úřad, zrušilo plánovanou schůzku se starosty, považuje rožmitálský starosta a poslanec Josef Vondrášek za nehoráznost. „V Příbrami na schůzce se starosty se řeklo, že jsou pro zrušení újezdu, ale to není pravda. Pro je třeba Příbram, ale nepozvali mě. Proč? Prý nesousedíme s újezdem, což je nesmysl. To by mě tedy zajímalo, z jakého důvodu pozvali senátora a starostu Sedlčan Jiřího Buriana," řekl už tehdy Příbramskému deníku Vondrášek.

Kvůli zrušení plánované schůzky na újezdním úřadu, ale i z předchozích jednání v Příbrami, byl šokován jinecký starosta Josef Hála. „Jak se s námi v Příbrami jednalo, mě šokovalo, takhle to rozhodně nenecháme. Pochopitelně, že zrušení schůzky je záměr, aby nebylo slyšet názory nás, kteří máme argumenty proti rušení újezdu," řekl tehd ypo schůzce Příbramskému deníku Josef Hála.

Reakce těchto starostů nejen z Příbramska, vyústila v dopis adresovaný všem poslancům. Zástupci obcí si stěžují, že ministr s nimi nejednal zrovna jako se zástupci obcí, ale spíše jako rozezlený šéf nějaké firmy, jak to popisují v dopise adresovaném poslancům.

V pondělí 8. prosince se konalo poslední zasedání zastupitelstva Středočeského kraje v roce 2014. Zastupitelstvo na jednání podpořilo i zachování jednotných Brd, schválilo dokonce otevřený dopis Zastupitelstva předsedovi Sněmovny, ve kterém podporuje vyjmutí Brd z navrhovaného zákona o rušení vojenských újezdů.

Přečtěte si, čím argumentují starostové, kteří jsou pod dopisem podepsaní níže:

Vážená paní poslankyně,
vážený pane poslanče,
my níže podepsaní starostové obcí si Vás dovolujeme oslovit ve věci rušení Vojenského újezdu Brdy. K tomuto nestandardnímu kroku jsme donuceni nepřijatelným způsobem komunikace ministra obrany Martina Stropnického s námi, jako se zástupci místních samospráv. Na naše písemné podněty i přes osobní urgence úmyslně nereaguje, protože by musel přiznat závažná pochybení v přípravě a realizaci tohoto zákona, která již nelze v této fázi projednávání (třetí čtení) odstranit jinak, než přijmout pozměňovací návrh předsedy sněmovny Jana Hamáčka a VÚ Brdy ze zákona vyjmout a v budoucnu projednat samostatně. To zřejmě není v souladu s „vyššími zájmy". Logicky tento postup nelze vysvětlit jinak. Vše však vyvrcholilo na setkání 19. 11. 2014, které zorganizoval na radnici v Příbrami nový starosta za hnutí ANO 2011. K pozvaným starostům promluvil právě ministr obrany. Jeho vystoupení bylo šokující. Nepřijel nic projednávat. Přesně podle filozofie hnutí ANO 2011 se choval jako rozezlený šéf firmy, který musí umravnit neposlušné zaměstnance. Osočil přítomné starosty, že se snaží nastolit poměry, které zde panovaly před listopadem 89. S odstupem času musíme jeho vystoupení vyhodnotit jako nepřijatelné, pro které je úroveň demokracie za perestrojky nedostižnou metou. Závěrem oznámil, že zákon bude projednáván v prvním týdnu prosince 2014 a že podporu hledá v řadách opozice. Aby nebylo ponecháno nic náhodě, bylo dne 20. 11. 2014 zrušeno i jednání starostů z okolí VÚ Brdy svolané na 25. 11. 2014 přednostou Újezdního úřadu VÚ Brdy. Přestože se jeho program projednávaného zákona vůbec netýkal, což dokládá příloha, bylo jako důvod zrušení schůzky uvedeno neprojednání zmíněného zákona ve sněmovně. Skutečným důvodem byla zřejmě obava, aby ze setkání starostů nevzešla nevhodná aktivita. Vše výše uvedené považujeme za dostatečný důvod k napsání tohoto dopisu. Vzhledem k okolnostem a k závažnosti problému by jeho obsah neměl zůstat bez odezvy. V dalším textu uvedeme zkratkovitě některé závažné skutečnosti, které s námi nikdo neprojednal a které v případě potřeby doložíme a upřesníme.

1. Podklady ve sněmovním tisku k tomuto zákonu byly od samého počátku mimo realitu, zvláště ve věci VÚ Brdy. Za pochodu dochází ke korekcím, které nepodchycují ani pozměňující návrhy ani příslušné související právní normy. Vše se pohybuje na úrovni slibů, v lepším případě v korespondenci úředníků, což není právně relevantní. Původní představa byla, že se VÚ Brdy zákonem zruší, vysbírá se munice, území se rozdělí do katastrů obcí a bez závazného časového termínu se někdy zřídí CHKO. Tento scénář nemá cenu komentovat. Je to návod na vznik totálního chaosu, což dokládá fakt, že zákon byl již jedenkrát stažen ze sněmovny a dvakrát z programu schůze sněmovny. Nyní se tam zřejmě opět v nezměněné podobě vrátí.

2. Jako starostové jsme k vyjádření dostali jen rozdělení území VÚ do katastrů jednotlivých obcí a ve známost vešla deklarace ministrů obrany a životního prostředí o záměru zřídit na území VÚ CHKO bez souvisejícího termínu. Další informace jsme dosud nedostali. Naše aktivity jsou ze strany ministra obrany trvale odmítány.

3. Termín zřízení CHKO se pohybuje zatím na úrovni ústní tradice. Slib vzniku CHKO dnem zrušení VÚ celou věc velmi komplikuje, odhaluje hrubá pochybení a oddaluje termíny.

4. Mělo by být jasné, zda si armáda nějaké území nechá, pokud ano, je třeba jej přesně specifikovat a získat vyjádření, zda příslušná obec je ochotna o takové území rozšířit svůj katastr. V případě nezájmu obcí bude nutno zřejmě zřídit malý VÚ.

5. Plochy, které budou označené za nepřístupné a armáda je opustí, je třeba určit, jak budou obhospodařovány. Žádná zodpovědná obec o tyto plochy nerozšíří svůj katastr.

6. Činnost CHKO na území VÚ je bezproblémová. Jakmile má ale CHKO převzít území zrušeného VÚ, vyvstávají ohromné problémy. Civilní zaměstnanci CHKO nemohou obhospodařovat nepřístupné a nebezpečné plochy. Proto MŽP prohlásilo, že nebude suplovat prospěšnou činnost armády.

Biologicky nejhodnotnější území tak zarostou náletovými dřevinami, čímž dojde k jejich znehodnocení a smysl CHKO se mine účinkem. Dostává se tak na stejnou úroveň z hlediska ochrany přírody CHKO a zakonzervovaný VÚ, který však představuje levnější a právně stabilnější řešení, jež umožní v případě zájmu i péči o nebezpečné plochy.

7. Případné přechodné období by mělo fungovat ve spolupráci CHKO - VÚ - VLS Hořovice a na základě vyhodnocení provést definitivní rozhodnutí.

8. V případě zrušení VÚ vyvstává problém eventuálního zásahu civilních hasičů. Nevyhledaná munice se stává během požáru velice nebezpečnou.

9. Zrušením VÚ ztratí pozemky statut objektů důležitých pro obranu státu. Je třeba vyhodnotit právní důsledky takového kroku v západní části VÚ. Je známý fakt, že zde církev má zažádáno o rozsáhlé území. Jelikož zákon o církevních restitucích není výčtový, je třeba, aby před případným zrušením VÚ došlo k dohodě mezi církví a státem. Tvrzení, že všechny pozemky zůstanou státu, je nepravdivé. Některé pozemky jsou již nyní zapsány do katastru a čeká se na jejich uvolnění.

10. Pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů byly posuzovány všechny vojenské újezdy. V letech 2009 - 2010 byl proveden geologický průzkum ve VÚ Boletice a byla zpracována předběžná studie proveditelnosti. Z hlediska geologického prostředí jde o vhodnou lokalitu, kterou je účelné dále zkoumat. V ostatních újezdech již nebudou průzkumné práce pokračovat. Dosud nebyla však vyřešena otázka slučitelnosti činnosti armády a existence úložiště. Z tohoto pohledu se jeví současné rušení VÚ Brdy jako problematické a předčasné.

11. Z pohledu zkomplikované situace ve světě a z pohledu maléru ve Vrběticích, kdy armáda bude muset oživit nepotřebný a zdevastovaný sklad v Květné u Poličky, je třeba znovu vyhodnotit potřebnost některých vojenských zařízení. Odepsat VÚ Brdy jen na základě toho, že neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek, je z hlediska budoucí vojenské techniky neuvážené. Armády se již ubírají a budou ubírat jinou cestou. Pro logisticky náročné systémy jsou Brdy určitě ideálním prostředím. Jako zázemí může sloužit objekt „U němých".
12. § 1 odst. 4) navrhovaného zákona je zmetek a podle § 9 nerealizovatelný zmetek.

Podle našeho názoru z výše uvedeného jasně vyplývá jediné. Celá záležitost je řešena tak naivně atak nešťastně a je v takovém stadiu (třetí čteni), že ji lze vyřešit jedině přijetím pozměňovacího návrhu předsedy sněmovny Jana Hamáčka, tj. vyjmout VÚ Brdy z projednávaného zákona a dořešit samostatně. Tento postup umožní dořešit i optimalizaci ostatních VÚ, kde mají vzniknout nové obce, bez zbytečných průtahů.

Jelikož pan ministr prohlásil, že hledá podporu pro jeho předkládaný záměr zákona v řadách opozice, doufáme, že se opozice zachová jako zodpovědná opozice a umožní aktivním přístupem naopak nastoupit cestu k odstranění zjevných nedostatků z jeho návrhu. Za takový přístup předem děkujeme i jménem obyvatel našich obcí, kteří svůj jasný postoj k problému vyjádřili hlasováním v senátních volbách.

Obec Věšín
Ing. Pavel Hutr, starosta

Obec Sedlice
Ing. Zuzana Šourková, starostka

Obec Vranovice
Blanka Strnadová, starostka

Město Rožmitál pod Třemšínem
Ing. Josef Vondrášek, starosta

Obec Láz
Mgr. Antonín Kropáč, starosta

Obec Nepomuk
Miroslav Leitermann, starosta

Obec Podlesí
Milan Kříž, starosta

Obec Obecnice
Josef Karas, starosta

Obec Křešín
Miloslav Mudra, starosta

Městys Jince
Josef Hála, starosta

Obec Podluhy
Josef Huml, starosta

Obec Felbabka
Libor Štorkán, starosta