V dokumentu se mimo jiné uvádí:
„Žádáme Vás, aby ministerstvo ani vláda neustupovala přáním Zastupitelstva Středočeského kraje a některým ze středočeských poslanců a senátorů zachování Vojenského újezdu Brdy. S jejich stanoviskem nesouhlasíme. Vedou nás k tomu následující důvody:
Při setkáních starostů dotčených obcí s kompetentními zástupci ministerstva obrany byla vždy jasně deklarována zbytečnost existence VÚ Brdy z důvodů výcvikových i finančních. Zrušení újezdu a jeho převedení pod civilní správu s vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Brdy bylo řádně v minulosti projednáno rezorty s obcemi a kraji."
Dále je v dopise připomenuta informace, že převážná většina obcí akceptovala plán i harmonogram prací souvisejících se zrušením Vojenského újezdu Brdy. Proti bylo pouze město Příbram a několik obcí v jeho sousedství. Zrušení VÚ Brdy plně podpořilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje už začátkem roku 2012.
V nótě je rovněž obsažena skutečnost, že v újezdu prakticky ustal dozor orgánů ministerstva obrany, což napomohlo nežádoucímu rozvoji tzv. divoké turistiky. Zasahuje i do oblastí systému Významných evropských lokalit (Natura 2000).
V neposlední řadě dopis pro ministra Stropnického nezapomíná na kampaň Středočechů. Sousední kraj přitom nikdy nepředložil jakýkoliv koncepční, natož ucelený názor na další společenský vývoj v oblasti Středních Brd. „Pouze trvá na zachování újezdu, který armáda pokládá za zcela zbytný z výše uvedených důvodů. Naše obce jsou přitom plně připraveny převzít nazpět správu svých původních katastrů, která jim v roce 1949 byla zákonem o zřízení vojenských újezdů násilně odňata," zdůraznil jeden ze signatářů a šéf strašického muzea Brd Martin Lang.
Obce k tomu vedou tři hlavní důvody:
1. Ochrana přírody a krajiny
2. Zabezpečení a kontrola a ochrana zdrojů pitné vody
3. Zabezpečení a ochrana proti povodním majícím původ v oblasti Středních Brd.
Znovu připomínáme, že již projednaný návrh zákona respektuje nejen historické, ale především geo-grafické, resp. hydrografické vazby související s vodním hospodářstvím, nanejvýš důležitým pro velkou část obou regionů. Totiž s disposicí a ochranou zdrojů pitné vody pro města a obce v povodí Klabavy, ale i dalších vodních toků. Stejně tak současně i se zamýšlenou ochranou přírody formou vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy, s níž souvisí i demografický rozvoj na na územích ve správě obcí, jež jsou dnes, bohužel vcelku oprávněně, nazývány jako „Vnitřní pohraničí".
Podepsáni: starostové obcí a měst Borovno, Dobřív, Hořovice (jako předseda mikroregionu Hořovicko, s výjimkou obce Chaloupky), Hrádek, Kamenný Újezd, Mirošov, Míšov, Rokycany, Skořice, Spálené Poříčí, Strašice, Štítov, Těně, Trokavec a Zaječov.
