Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spálenková: Neberte mláďata jejich matkám

Příbram - Každé jaro je to stejné. Lidé nosí do stanice pro zraněná zvířata při Ochraně fauny ČR ve Voticích mláďata zvířat a ptáků. Mnozí tvorové skutečně pomoc potřebují. Jsou zranění od aut nebo po nárazu do drátů elektrického vedení a podobně.

9.4.2011
SDÍLEJ:

Ruční dokrmování mláděte poštolky. Foto: Lucie Spálenková

Řada mláďat se ale do stanice dostane nedopatřením. Lidé jim chtějí pomoci, ale nakonec jim ublíží z neznalosti. O tom Deníku vypráví Lucie Spálenková z Ochrany fauny ČR.

„V některých případech totiž lidé považují předčasně vylétlé mládě ptáka za osiřelé a ve snaze mu pomoci, ho přivezou k nám. K předčasně vylétávajícím a často i zbytečně odchytávaným druhům patří například kos černý a drozd zpěvný. Mláďata těchto druhů nejsou plně létává a pohybují se jen v bezprostřední blízkosti hnízda, kde je rodiče i nadále dokrmují,“ popsala Spálenková a dodává, že pokud skutečně takovému mláděti hrozí nebezpečí ze strany predátorů, malých dětí či automobilového provozu, stačí jej přenést k nejbližšímu keři nebo stromu.

Mládě nesmíme nikdy příliš daleko odnést od místa nálezu. Rodiče by o něj přestaly pečovat.

Mláďata ptáků

Pokud najdeme na zemi mládě zraněné, podchlazené nebo vypadlé z hnízda a které nejde vrátit do hnízda, kontaktujeme nejbližší záchrannou stanici.

„Naším cílem je pak odchov samostatného jedince, kterého lze vypustit zpět do přírody. Vzhledem k náročnosti patří umělý odchov do rukou odborníků. Nalezené mládě, které naši pomoc potřebuje, osušíme, zahřejeme a držíme v teple v papírové krabici. Vhodnou podestýlkou jsou natrhané papírové ubrousky. V případě, že je mládě příliš zesláblé, pokusíme se ho před příjezdem pracovníků záchranné stanice nakrmit z pinzety, a to nastrouhaným vajíčkem uvařeným natvrdo nebo malým kouskem piškotu namočeným ve vodě. Nikdy neexperimentujeme a podáváme pouze doporučené krmivo a na konci krmení podáme mláděti kapku vody,“ upřesnila Lucie Spálenková.

Sovy a dravci

Jak poznáme, zda jsou mláďata ostatních druhů, jakými jsou dravci a sovy, opuštěná a kdy potřebují pomoc?

Například poštolka často využívá ke svému hnízdění městské výškové budovy. Mláďata v bílém prachovém peří mohou z nedostatečně velké hnízdní plošiny spadnout na zem. Pokud není možné mládě vrátit do hnízda, kontaktujeme záchrannou stanici. Starší (již přepeřená) mláďata posedávající několik dnů v okolí hnízda nejsou osiřelá.

I mláďata sov mohou vypadnout či vyskočit ze svého hnízda. Pokud je mládě zraněné, přinesené psem či promoklé, umístíme ho v papírové krabici do vytápěné místnosti. Stejně tak jako malým dravcům můžeme sovičce zkusit nabídnout kousky syrového kuřecího masa z pinzety. Nikdy nekrmíme vepřovým masem a uzeninami. Starší mláďata se zdržují před prvním letem ve větvích stromů v okolí hnízda až dva měsíce.

Zajíci, veverky a ostatní savci

„Každé jaro se do záchranných stanic dostanou také desítky savčích mláďat, která jsou přinesena lidmi v dobrém úmyslu, leč zbytečně. K nejčastěji přinášeným mláďatům patří srnčata a zajíčata,“ připomněla pracovnice Ochrany fauny.

Lidé nacházejí tyto mláďata při jarních procházkách ležet v trávě či v mlází a domnívají se, že jsou opuštěná. Většina těchto mláďat jen vyčkává příchodu samice, která se vždy zdržuje v povzdálí a mláďata se vrací krmit v pravidelných intervalech.

„Mláďata prvních čtrnáct dní leží nehybně v hnízdě a nevydávají žádný pach. Je to jejich přirozená ochrana před predátory, proto se nesnaží utéci ani před lidmi. Pokud takovéto mládě objevíme, nikdy na něj nesaháme, nepouštíme k nim psa a místo urychleně opustíme! Samice má velice dobře vyvinutý čich, proto je zde reálná hrozba, že se ze spokojeného mláděte stane sirotek,“ doplnila Spálenková.

Pomoc je opodstatnělá jen když je mládě zraněné či vysílené (leží na boku, se zvrácenou hlavou), uštvané či přinesené kočkou, psem, objevují se u něho klinické příznaky onemocnění (stroupky, vřídky či lysiny v srsti apod.). Pokud je mládě savce skutečně osiřelé, vyhledává lidskou společnost, připojí se k vám na procházce, intenzivním pískáním přivolává matku, která nepřichází.

Ve stanicích také často končí mláďata veverek. Lidé je mohou najít na zemi, pokud celé hnízdo zničí silný déšť nebo vítr. Samice mláďata často stěhují a může se stát, že při vyrušení některé upustí, z hnízda vypadne i zvídavé mládě. Stane se, že hnízdo zničí predátor a nebo spadne na zem po kácení stromu.

Mláďata veverek – často ještě ne zcela osrstěná, nevidomá – potřebují okamžitou pomoc. První mláďata se rodí koncem zimy. „Pokud najdeme mládě na zemi, nejdůležitější je zabránit podchlazení. Nejvhodnějším řešením je mládě zachumlat do hřejivé látky a v papírové krabici umístit do vytápěné místnosti. Důležité je ihned kontaktovat záchrannou stanici, která má s odchovem takto malých mláďat bohaté zkušenosti,“ uzavřela Lucie Spálenková.

Autor: Karel Hutr

9.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Kam na fotbal: 1. FK Příbram přivítá Ústí nad Labem

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.

Krize krajské koalice dospěla na ostří nože. Silná slova mohou vystřídat činy

K pouti do Sanatiága inspiroval Jindřicha Smítku filmový dokument

Příbram – Filmový dokument o pouti do Santiaga de Compostelo stál u zrodu nápadu Jindřicha Smítky jednou se na tuto pěší cestu vydat. Od myšlenky k činu mu to sice trvalo zhruba ještě deset let, ale nyní má svůj splněný sen za sebou a přemýšlí o dalších cestách. O pouti do Santiága nyní pořádá besedy. Ve středu se jedna konala v Příbrami a další se uskuteční v polovině listopadu v Lázu. 

V Příbrami zazní hity z divadla Semafor

Příbram - Dvě legendy divadla Semafor Jiří Suchý a Jitka Molavcová vystoupí v příbramském divadle. V jejich podání zazní největší hity nejen autorské dvojice Suchý Šlitr, které stačily během své existence zlidovět. 

Sedlčany si vezmou úvěr na modernizaci autobusového nádraží

Sedlčany – Starosta Sedlčan Jiří Burian před časem avizoval, že na 16. října svolá zastupitele města. Hlavním bodem programu měla být modernizace autobusového nádraží tedy přestupního terminálu, konkrétně způsob financování. To se ale nestalo. 

Překročil osmdesátku, na kurtech bývá od jara do podzimu

Sedlčany - Zbyněk Jetel je nejstarším sedlčanským tenistou. Na kurtech Sokola Sedlčany nebo u tréninkové zdi ho můžeme vidět od jara do podzimu. Dokud to jen trochu počasí dovolí, věnuje se bílému sportu denně alespoň hodinu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení