Úspěšný sportovec, k jehož nejvyšším metám patří na čtyřkajaku stříbrná medaile z letošního mistrovství světa a loňský bronz z olympijských her, v Sedlčanech v roce 1999 kariéru začínal.

Jak se dál odvíjela, kdy se dostavily první úspěchy, kdy přestoupil do jiného oddílu? To byly první otázky, na které odpovídal na besedě v klubovně loděnice.

Malí posluchači, jejich rodiče a trenéři zcela zaplnili klubovnu. Nalévali si horký čaj z termosek na zahřátí, poslouchali vyprávění a vzhlíželi k úspěšnému odchovanci svého oddílu obdivným pohledem.

Besedu si nenechala ujít ani kanoistka Zuzana Štemberková. Podle sedlčanských trenérů patří právě ona k největším sedlčanským nadějím. Několikrát již dosáhla na titul mistryně České republiky. „Budu se zajímat především o to, jak Daneš trénuje," poznamenala před besedou. Radek Valsa o otázce, kterou vicemistrovi světa položí, ještě uvažoval. „Když byli vloni v Londýně na ´čtyrákovi´ třetí, tak jsem u televize hodně fandil. Daneš je můj vzor," poznamenal.

Daniel Čány jezdí na vodě druhým rokem. Považoval si toho, že mu špičkový sportovec udělil několik praktických rad . „Například mě upozorňoval, že příliš pokrčuju ruku, abych si na to dal pozor," řekl. Usměvavý vicemistr k jeho slovům dodal.

„Snažil jsem se jízdu mladých kanoistů pozorně sledovat, na nějaké chybičky je upozornit. Potěšilo mě, když jsem viděl, že si to hned berou k srdci. Snad to uplatní i při závodech," sdělil.

Po besedě, která v domácím prostředí plynula ve velmi přátelském duchu, dostal Daniel Havel voničku. Ne tak ledajakou. Uvili mu ji z voňavých klobás.

Marie Břeňová