V souvislosti se zabezpečením kóty 718 ženijním zátarasem se v médiích objevují články a reportáže, zda toto opatření neohrožuje lesní zvěř. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze říci, že lesní zvěř se na kótě 718 ani v jejím bezprostředním okolí nevyskytuje. Jak potvrdí každý zoolog i myslivec, zvěř nesnáší rušení a v případě obtěžování hlukem a pohybem většího množství osob okamžitě mění stanoviště. Na kótě 718 připadá v úvahu výskyt jelena lesního, prasete divokého, srnce obecného, z šelem pak liška.
Lze se s úspěchem domnívat, že měsíční pobyt Greenpeace spojený s pohybem množství osob organizováním koncertů a budováním tábořiště vyhnal i nejotužilejší zvěř. Co se týče zátarasu, tzv. „concertiny“, jedná se o blýskavý předmět, vnímatelný zvířecím čichem. Navíc se v jeho okolí pohybují hlídky se psy. Pravděpodobnost, že by za těchto podmínek zvěř usilovala o průnik na kótu 718, je mizivá. Greenpeace při svém pobytu porušili většinu pravidel lesního zákona a obecných zásad ochrany přírody: zákaz táboření, zákaz hluku či kácení. Jako památka na pobyt aktivistů zůstaly na kótě odpadky, včetně desítek PET lahví. Nejednalo se o důsledek zásahu proti aktivistům, ale o pozůstatek jejich dlouhého kempování. Představa, že ekologické hnutí odpadky na svých akcích uklízí nebo dokonce třídí, se v tomto případě ukázala jako naivní (úklid po aktivistech zajistili pracovníci vojenského újezdu). Hlavní příčinou přírodní bohatosti vojenských újezdů je nepřítomnost lidí. Ženijní překážky včetně „concertiny“ jsou v rámci vojenského výcviku ve vojenském prostoru běžně používány a na přírodu mají mizivý vliv.
Starost Greenpeace o osud lesní zvěře je dojemná, ale těžko uvěřitelná. Jejich akce na kótě 718 spíše vypovídá o tom, že prioritou Greenpeace je publicita za každou cenu a s ní spojený příliv finančních prostředků. Zda je prostředkem získání slávy a peněz téma ekologie, politiky či mezinárodní bezpečnosti, na tom už asi nezáleží.
Andrej Čírtek, tiskový mluvčí ministerstva obrany
