Nyní jsou zpět – a to i se svým potomstvem, které přišlo na svět v dočasném útočišti. Místo původně odchycených čtyř stovek jedinců se jich nyní vrátilo přesně spočítaných 428.

Hrozil zánik cenné lokality

Nad nápadem odbahňovat mokřad sice možná bude někdo kroutit hlavou – v tomto případě se ale takový krok jevil jako nutnost. Bylo to třeba kvůli tomu, že kuněk zde začalo výrazně ubývat: od roku 2010 do roku 2016 poklesly jejich pošty z tisíců na stovky. A zkoumání odborníků přineslo jednoznačný závěr: bez zásahu by mokřad v Jablonné zanikl: sice postupně, avšak již zhruba do deseti let.

Ukázalo se totiž, že dramatický úbytek kuněk souvisel s jeho zazemňováním, podporovaným srážkově chudými roky a masivním zarůstáním lokality orobincem širolistým. Kuňky, jež patří k ohroženým druhům žab, tam proto byly odchyceny a přestěhovány do deponie – a nyní, po dokončení první etapy stavebních prací, se vrátily zpět do svého přirozeného prostředí.

„Věřím, že se jim bude opět dařit,“ řekla na místě krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti). Posoudit situaci přitom mohla z bezprostřední blízkosti. Sama si totiž v úterý nazula holínky a chopila se kbelíků s přivezenými kuňkami. „Jsem ráda, že se díky aktivitě mnoha lidí podařilo zachránit další kousek přírody ve středních Čechách,“ ocenila veškeré práce spojené s obnovou lokality.

Chválí však i spolupráci s obcí Jablonná – a rovněž schválení potřebných peněz. Podobné zásahy se totiž provádějí poměrně zřídka, a to i kvůli jejich finanční náročnosti – přičemž vynaloženými penězi se nikdo nepochlubí: jaksi „nejsou vidět“.

Práce nákladné a rozsáhlé

Po roce stavebního ruchu ještě není hotovo. Zatím se podařilo obnovit nepropustnost přírodní hráze a odtokového koryta, odbahnit dva hektary takzvaného Velkého mokřadu a ten po vymodelování dna znovu částečně napustit vodou. Ten totiž kvůli odstranění zhruba 14 tisíc metrů krychlových sedimentu musel být kompletně vypuštěn.

Žabky tak na místě zůstat nemohly: přišly by o možnost přirozeně zimovat i o místo k rozmnožování. V lokalitě se sice nachází ještě takzvaný Malý mokřad – ten ale nebylo možno považovat za vhodný náhradní biotop. Ve většině předchozích let totiž zcela vysychal.

Náklady na projekt záchrany lokality jsou vyčísleny na bezmála 5,5 milionu korun. S uhrazením výdajů pomůže dotace, kterou kraj získal prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.