„Motáka s poraněným křídlem nalezli na Příbramsku. Zatím nevíme jestli se jedná o motáka lužního nebo o unikátní zbarvení motáka pochopa. Čekáme na vyjádření ornitologa,“ uvedla Lucie Spálenková, pracovnice stanice.

Poraněné křídlo mu ošetřovatelé zafixovali a pokud bude trpělivým pacientem, má velkou šanci na návrat do volné přírody.

Podobný osud má i včelojed lesní, kterého do Votic přijali se stejným zraněním koncem loňského léta. Už je v plné kondici, proto se vrátí do přírody.

Stanice pro zraněné živočichy ve votickém sdružení Ochrana fauny České republiky se zaměřuje nejen na pomoc a záchranu zraněných živočichů, ale také na výchovu mladých ekologů. Právě proto ve Voticích funguje i dětský chovatelský kroužek. V něm se členové učí poznávat volně žijící zvířata a starat se o ně. Nejčastěji jsou to ježci, drobné ptactvo, ale třeba i želva.

„Tu ve stanici máme už dlouho,“ uvedla Spálenková. Měla poraněný krunýř a na klinice mi řekli, že to ani nepřežije. Deformovaný krunýř jí tlačil na plíce a vypadalo to, že se udusí. Dávali jsme jí do žil sondy a kupodivu jsme jí z toho dostali,“ chlubí se velkým úspěchem ošetřovatelka.

Výjimkou nejsou ve stanici ani mláďata ptáků. Ty většinou vypadnou z hnízda a zaměstnancům nezbývá než je ručně krmit a dělat jim náhradní rodiče. Mnoho zvířat, respektive jejich mláďat však končí ve stanici zbytečně. Lidé je najdou a seberou v domnění, že se jedná o osiřelá mláďata.

Červnová příroda je plná mláďat spárkaté i drobné zvěře i dalších volně žijících živočichů, která si zaslouží ohleduplnost a ochranu. Proto je červen vyhlašován měsícem myslivosti a ochrany přírody. Spatřit můžeme srnčata, kolouchy, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny našich pěvců.

„Bachyně vodící selata se vyhýbají kontaktu s člověkem, ale při náhodném setkání tvrdě hájí své potomstvo a neopatrnému návštěvníkovi hrozí možnost vážného zranění,“ upozornil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Při sklizni pícnin dochází k masakrům zvěře rychle jedoucí širokozáběrovou technikou. Myslivci po dohodě se zemědělci vyhánějí zvěř před sklizní pícnin a zachraňují jí před jistou smrtí pod rychlými širokozáberovými sklizňovými stroji. K tomu využívají lovecky upotřebitelných psů, kteří dokáží nalézt čerstvě nakladená mláďata i hnízda na zemi hnízdících ptáků.

„Většina žacích strojů není vybavena plašiči zvěře, které jsou ze zákona povinnou výbavou. Komunikací mezi zemědělci a myslivci lze předejít masakrům zvěře,“ doplnil Šilha.