Když se po povodních v roce 2002 nejpostiženější obce trochu vzpamatovaly, začaly budovat nebo vylepšovat protipovodňová opatření, instalovat vodočty a podobně. Ne všude se to daří.

Kompletní varovný a vyrozumívací systém má krátce například Rožmitál. „Hlídací čidla jsou na vodním toku a po městě funguje digitální rozhlas. To ale jenom díky dotacím od Státního fondu životního prostředí," říká starosta Josef Vondrášek.

To Jince si musejí na varovný systém ještě počkat. „Zatím máme vodoměry v Rejkovicích a v Ohrazenickém potoce. Podali jsme žádost o varovný systém v podobě rozhlasu a sirény, ale pokud to vyjde, bude fungovat nejdříve za rok," sdělil Deníku starosta Josef Hála.

Obec Ostrov nejvíc potrápily vydatné deště v roce 2009. Valící se velká voda poničila několik stavení a cesty, strhala dva mostky. Následovala úprava břehů potoka a oprava mostů. „Při jakékoli bouřce od jihu máme strach. Jediné, co by obec ochránilo, je záchytné jezero. Zregulovat potok vyjde na miliony, a ty nemáme," říká starosta Ivo Dragoun.

Deset let od ničivých povodní nejsou všude protipovodňová opatření dokončená

Kamýk nad Vltavou - Po povodních v roce 2002, kdy v obci stoupla hladina vody o osm metrů, byla nainstalovaná elektronická siréna pro případné varování o povodni. Další možností výstražného systému je rozesílání SMS zpráv obyvatelům obce. Kamýk má samozřejmě i vlastní povodňovou komisi a evakuační plán. Další opatření nejsou technicky možná, podle starosty Petra Halady je v případě povodně nejlepší, aby voda obcí co nejrychleji protekla.

Sedlčany - Po povodních v roce 2002 se upravil terén v povodí potoka Masník. „Udělali jsme nové mostky. Uspěli jsme s žádostí o monitorovací systém. Vodu budou hlídat kamery, první informace dostane policie. Systém by měl fungovat v příštím roce," řekl místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel.

Jince - Jince po povodních jednaly o protipovodňovém opatření s Povodím Vltavy. „Tvrdili, že vyjdou dráž, než vodou zničený majetek. Máme podanou žádost o varovný systém v podobě rozhlasu a sirény, ovládaný telefonem. Pokud projde, mohl by fungovat za rok," prozradil starosta Josef Hála.

Březnice - Březnice je zapojena do integrovaného záchranného systému, v rámci kterého by získali obyvatelé včas informace o hrozící povodni. V obci Zadní Poříčí je na řece Skalici instalované zařízení, tzv. měrný profil, které automaticky monitoruje stav vody. Letos získala Březnice grant ze Státního fondu životního prostředí na snižování rizika povodní ve výši 3,6 milionu korun a město v něm má desetiprocentní spoluúčast. Zhruba polovina prostředků byla použita na vybudování rozhlasu, sirén a podobně. A v neposlední řadě pokračuje oprava kamenné náplavky Skalice, v jejímž rámci bude odstraněn nános v korytě.

Příbram - K povodňovým opatřením v Příbrami například patří instalace limnigrafu na Litavce, instalace srážkoměru a vytvoření hlásného varovného systému. K protipovodňové ochraně města přispěla i oprava a odbahnění rybníka Hořejší Obora a rekonstrukce břehů Příbramského potoka v Březnické ulici. V současné době město realizuje projekt aktualizace a digitalizace povodňového plánu a projekt instalace 11 hlásných profilů s varovným systémem. V Příbrami bude tento hlásný profil umístěn na Příbramském potoce. V plánu je rekonstrukce přemostění Litavky u fotbalového hřiště 1.FK Příbram, která by měla zabránit případnému zaplavení okolních zahrádek.

Rožmitál pod Třemšínem - Kompletní varovný a vyrozumívací systém má krátce Rožmitál. „Hlídací čidla jsou na vodním toku a po městě funguje digitální rozhlas. To ale jenom díky dotacím od Státního fondu životního prostředí," říká starosta Josef Vondrášek.

Ostrov - Obec Ostrov na Milínsku spíš než povodně v roce 2002 poznamenala velká voda v roce 2009. Kromě značných škod na majetku lidí v blízkosti potoka voda zničila i dva mosty. Obec upravila břehy potoka a opravila oba mosty. Ostrov by podle starosty Iva Dragouna nejlépe ochránil poldr, ale plány jsou zatím teprve ve stádiu projektu.