Ne každá je zasazená do tak překrásné přírody, jako například Hvožďany. Není to sice z Příbrami co by kamenem dohodil, ale cesta do hvozdu v podhůří jižních Brd pro výletníky opravdu stojí za to. Usměvavost a ochota místních lidí napovídá, že starosti mají do Hvožďan zakázaný vstup.

Hvožďany jsou spádovou obcí pro okolní malebné vísky Vacíkov, Roželov, Pozdyni, Planiny, Mýta a Leletice, kde dohromady žije okolo 820 obyvatel.

Ve Hvožďanech je funkční zdravotní středisko s praktickým, zubním a dětským lékařem. Pošta zajišťuje donášku zásilek jen pro Hvožďany, ostatní části obce obsluhuje pošta v Rožmitále.

V obci se nachází základní a mateřská škola. Základní školu navštěvují kromě místních žáků i děti ze Starého Smolivce, Březí ,Tisova a Volenic.

Jana Špínová: Miluji to tu k zešílení

Jana a Josef Špínovi.

Jana a Josef Špínovi. Foto: Deník/Markéta Jankovská

SPOKOJENOST každým coulem vyzařuje z manželů Jany a Josefa Špínových. Právě si prohlížejí výstavu k historii obce a hasičů. Do Hvožďan jezdí oba moc rádi, líbí se jim tu. „Líbí je slabé slovo. Miluji to tu k zešílení. Jezdím sem z Prahy už odmalička, žije tu otec. Oba to tu máme rádi. Všichni se známe a dobře spolu vycházíme. Nezažila jsem tu žádné problémy, všechno se tu řeší v klidu," nešetří chválou na život ve Hvožďanech Jana.

Hospodář hvožďanských dobrovolných hasičů Josef Kabát.

Josef Kabát. Foto: Deník/Markéta Jankovská

NA VÝSTAVĚ k historii obce a hasičů ve Hvožďanech jsme měli příležitost popovídat si s jejím spoluautorem a hospodářem místních dobrovolných hasičů Josefem Kabátem. Historie je jeho velkým koníčkem. „Ještě před revolucí jsme se tři nebo čtyři ujali dokumentace okolí Hvožďan, měli jsme pak úžasný úspěch, bylo tady hodně lidí. Natočili jsme i film," říká Josef a dodává ještě jednu „maličkost". „Moje příbuzná byla, nedávno zemřela, Zita Kabátová. Ona byla z Pražské větve a my z Plzeňské. To jen pro zajímavost," pochlubil se Václav Kabát.

Kamarádky Anna a Martina: Do většího města nás to neláká

Kamarádka Anna Marie Hudečková a Martina Königsmarková.

KAMARÁDKY a spolužačky Anna Marie Hudečková a Martina Königsmarková. I když Martina bydlí v sousední vesnici, do Hvožďan jezdí do školy a má tady babičku. Ani jedna by tenhle klidný kout za nic nevyměnila. "Občas ráda jedu za bráchou do Plzně, ale po dvou dnech se těším domů," prozradila Anna. To Martině by stačilo žít alespoň ve Hvožďanech než se nudit kousek odtud na vsi. "Je tam hrozně málo dětí v mém věku. Ve Hvožďanech mám spoustu kamarádů," posteskla si malinko Martina.

Markéta Balková: Lidé jsou tu odkázaní sami na sebe

Starostka Hvožďan Markéta Balková.

Markéta Balková, starostka Hvožďan. Foto: Deník/Markéta Jankovská

První dámě Hvožďan Markétě Balkové určitě není co závidět. Starat se dobře o chod trošku odstrčené obce na okraji Příbramska určitě není nic jednoduchého. Letos starostuje čtvrtým rokem.

Jak zvládá žena v nejlepším věku nezáviděníhodnou roli starostky ?
Zpočátku jsem bojovala s předsudky. Žena v čele obce ještě není něco tak obvyklého. Navíc nejsem místní, ale přivdaná, to byl další předsudek. Myslím si, že jsme se tady ale docela srovnali. Je to práce náročná, někdy na úkor rodiny, volného času, ale baví mě. Doufám, že mě lidé vzali mezi sebe a že by neměnili.

V čem vám Hvožďany připadají lepší k životu, než jiné místo?
V první řadě je kolem krásná příroda, je tu klidný kout v centru země, relativně kousek od Prahy. Jsme na trojmezí krajů, takže už to dává obci na zvláštnosti. Směrem na jih se otevírají rybníky, v zádech máme Brdy, myslím si, že je tu krásné místo k žití. Neměnila bych.

Myslíte si, že čím jižněji, tím lépe člověk s lidmi vyjde?
Těžko říct. Pětadvacet let jsem žila v Praze. Kdyby mi někdo před lety řekl, že skončím na vesnici, nedovedla jsem si to představit, ale jak přijde rodina, člověku se mění hodnoty, způsob života. Život tady je klidnější. Na druhou stranu není jednoduchý. Lidé jsou tu hodně zvyklí se odkazovat sami na sebe. Někde o nás dokonce psali, že jsme nejvzdálenější vesnice Středočeského kraje, kde opravdu žijeme na okraji kraje.

Držíte tady spoustu společenských akcí. Na které jste hrdá?
Jsou maškarní bály, zpívání v kostele, akce spojené se školou. Největší akcí bývá zahájení adventu s charitativním prodejem ručně vyrobených věnců, kdy výtěžek jde na konto adventních koncertů České televize. Za šest let jsme tam poslali deset tisíc korun.