Andrej Babiš už při sestavování své druhé vlády začal mluvit veřejně o tom, že souhlasí s tím, aby byly zdaněny náhrady za majetek, které církve nedostaly v restitucích. Ostatně to byla i jedna z podmínek komunistů, aby vyslovili důvěru menšinové vlády ANO a ČSSD. Někteří další politici se ale proti tomuto návrhu ostře ohradili a upozorňovali na to, že spor o náhrady může skončit u Ústavního soudu. Církvím se přirozeně návrh Andreje Babiše i komunistů nelíbí také.

A co na to veřejnost? I ta se dělí na dva tábory. Jedni se zdaněním církevních restitucí nesouhlasí, protože to považují za nemorální, aby někdo platil daň za něco, co mu bylo ukradeno a pak vráceno. Druzí naopak při vidině částek, které si mnozí z nich ani reálně představit nedokážou, hřímají, co všechno kdy církev dělala špatně.

Ani lidé v Příbrami nemají na zdanění církevních restitucí jednotný názor. „Zásadně s jejich zdaněním nesouhlasím a považuji tenhle požadavek za přinejmenším nemravné. O to víc, že to je požadavek komunistů. Kdyby mi někdo ukradl třeba auto, roky s ním jezdil, nestaral se o něj a vrátil mi ho v havarijním stavu… Měl bych mu za něj ještě platit?“ ptá se rozhlasový moderátor a herec příbramského divadla Lukáš Typlt.

Podobně je na tom i Vladimír Čermák, který spíš než v sumě, o kterou se jedná, vidí problém trochu jinde. „Jednou jim komunisté majetek vzali, tak jsme jim ho zase vrátili. To je v pořádku, tak proč by za to měli ještě platit daň. Ovšem jiná věc je, jestli se církev o ten majetek dokáže postarat. Osobně mi vadí například neudržované církevní pozemky okolo Svaté Hory nebo stav Svatohorských schodů a to se podle mě dá zvládnout bez ohledu na zdanění, jen chtít,“ míní.

Další část veřejnosti není až tak jednoznačná a myslí si, že na celou věc nedá opovědět jednoduše. „Zaujmout jednoznačné stanovisko ke zdanění církevních restitucí je pro mě problematické. Na jednu stranu splacení náhrad zavazuje nás všechny a jednu celou budoucí generaci k zaplacení nemalé částky omezené skupině osob. Na straně druhé se jedná o srovnání dluhů z minulosti, navíc po té, co o podobě vyrovnání bylo již jednou rozhodnuto,“ uvedl další obyvatel města Jan Cvačka.

Jsou i tací, kteří se zdanění souhlasí. „Ano. Nejsem politik ani odborník, jedná se o laický názor. Pokud máme odluku státu od církve, je církev standardním subjektem, na který by se mělo vztahovat standardní zdanění. Vrácení majetku církvím bylo již od začátku problematické, prosazeno mimo politickou shodu. Mělo by ale určitě být progresivní, aby nezlikvidovalo menší církve a náboženské společnosti,“ myslí si frontman příbramské kapely Knírek David Drozda.

Ovšem je také poměrně značná část obyvatel, kterou celá záležitost nechává zcela chladnou. Tak jako například fotografa Martina Janotu, který podle svých slov problematiku církevních restitucí nesleduje. Ostatně podobný přístup má veřejnost i k jiným tématům, kterým politici naopak přisuzují význam.

DUCHOVNÍ NESOUHLASÍ

Kdo ale naopak věc sleduje pečlivě, jsou duchovní. A ti s tím rozhodně nesouhlasí.

Třeba vikář rakovnické římskokatolické farnosti Vojtěch Novák jej rovněž vidí jako populistický krok. „Neexistuje pojem církevní restituce, ale existuje zákon o náhradě křivd, které byly způsobeny. Zisk státu na církvi byl přes tři miliardy ročně, počítáno po osmadevadesátém roce,“ řekl Novák a připomněl, že je to daleko více, než stát církvím vůbec dal. „Jestliže toto chce někdo ještě zdaňovat, je to normální grázl. Oni moc dobře vědí, že to je ošetřené zákonem a nejde to, je to pouze populistické gesto,“ myslí Novák, který se rovněž pozastavil na tím, že komunisté poprvé po roce 1989 mají ve vládě vliv. „Komunisté za svoji existenci dokázali pouze lhát, krást a vraždit. Je to nehoráznost a jestliže tito lidé jsou v parlamentu, něco to o společnosti vypovídá,“ dodal představitel římskokatolické farnosti.