Na první pohled by se mohlo zdát, že některé školy zase udělaly krok kupředu, protože mají nové fasády, střechy, zateplení, sociální zařízení a jiné. Opak je však pravdou.

„Jakmile děláme na škole nějakou stavební úpravu, vše je z dotací. Upřímně řečeno, kdyby nebylo dotací, nemohli bychom si něco takového v žádném případě dovolit,“ sdělil starosta Krásné Hory Pavel Spilka.

Školy se ale potýkají s naprostým nedostatkem peněz na provoz. Ať už se jedná o základní nebo střední školy, a to jak v obcích, tak i ve městech.

„Peněz na pomůcky a na další vzdělávání učitelů je málo a stále se ten strop snižuje. Nevím, zda se promítnou úsporná opatření do této kapitoly, ale v podstatě už není kde brát,“ potvrdila ředitelka základní školy v Krásné Hoře Eva Šedivá.

Chybí pomůcky, chybí vzdělanost učitelů, chybí rozumné platy, ale stejně se školám neustále utahují opasky. Kdejaká škola prý už nyní trpí finanční anorexií.

„Tento rok je to s penězi na pomůcky nic moc. Sice vycházíme, ale potřebovali bychom pochopitelně mnohem a mnohem více. Doufám, že bychom si mohli pomoci v evropském projektu Peníze do škol,“ řekl ředitel Základní školy pod Svatou Horou Petr Ročňák.

Každá škola dělá, co umí. Zřizovatelé a ředitelé se snaží všemi prostředky udržet relativně normální chod školy. Mnohdy by se za takové manažerské schopnosti nemuseli stydět ani manažeři nadnárodních firem. Učitelé zřejmě další vzdělávání nepotřebují a nepotřebují ani pomůcky, takže za chvíli budou psát na tabuli mokrým prstem. Ovšem výsledky musí být pořád.

Ředitelka základní školy ve Hvožďanech Edith Křečková sdílí stejný názor jako ostatní její kolegové: „Peníze na pomůcky chybí a nejsou ani na další vzdělávání učitelů.“

Podle ředitelky základní školy v Krásné Hoře Evy Šedivé mají učitelé k dispozici malou finanční částku, za kterou mohou absolvovat nějaký vzdělávací seminář.

„Je to hrozně málo, a pokud by učitelé chtěli něco více, museli by si to hradit sami. Učebnice kupujeme pouze ty nejnutnější, které jsou potřeba obnovit. Snažíme se vyjít, ale někdy to prostě nejde, takže použijeme i peníze z obce a na další vzdělávání někdy z peněz na provoz.
Pokud bychom chtěli koupit například počítače do školy, tak o tom se nám může jenom zdát. Máme v plánu sehnat pomůcky přes evropský program, jinak to asi nepůjde,“ dodala Eva Šedivá.

Školy v obcích jsou na tom snad nejhůře, protože většinou nenaplňují plný stav žáků ve třídách a tak musí ještě žádat o výjimku, což potom komplikuje také obecní rozpočet.

„Před několika dny jsme měli zasedání zastupitelstva a museli jsme přijmout rozpočtové opatření a schválit navýšení finančních prostředků pro naši školu, protože jsme jako obec zřizovatelé. Schválili jsme 190 tisíc, abychom zachovali chod školy tak, jak má být. Pravda je tedy ta, že naše škola má udělenou výjimku a my jsme se zavázali, že budeme hradit provozní náklady,“ konstatovala starostka Hvožďan Markéta Balková.

K situaci ve školách se vyjádřil také ředitel Střední průmyslové školy Příbram Tomáš Hlaváč: „Všem školám byl už odebrán investiční fond, to znamená, že tyto prostředky nyní sdružuje kraj a rozhoduje o nich. Z tohoto fondu řeší případné havárie nebo nějaké zásadní potíže, které vyvstanou. Jednoduše řečeno, pokud bychom chtěli vyměnit počítačovou učebnu, která podléhá investicím, tak to udělat nemůžeme, protože ze státního rozpočtu nedostaneme vůbec nic.“

Velmi svérázný názor mají i někteří učitelé.

„Když jsem přišel v přípravném týdnu po prázdninách do školy, zjistil jsem, že nejsou peníze vůbec na nic. Kopie pro děti budeme muset nejspíše hradit ze svého nebo nebudou mít nic. Nechápu, proč je u nás školství pořád tak zanedbávané. To, o čem se mluví v médiích, jsou pouze načančané řeči, aby zblbli lidi, ale ať se nějaký politik přijde podívat do skutečné školy, tam teprve pozná realitu. Tímto způsobem přivedou školství na buben. Nejhorší je ta beznaděj. Stejně ale nakonec zatnem zuby,“ řekl rozčílený příbramský učitel, který nechtěl být jmenován.

Podle ředitelky tiskového odboru ministerstva školství Kateřiny Böhmové bylo nutné v rámci nezbytných úsporných opatření snížit i prostředky na takzvané ostatní neinvestiční výdaje.

„Školy však mohou chybějící prostředky kompenzovat prostřednictvím velkoryse koncipovaného programu EU peníze školám. Pan ministr navíc i ve složité době nutných rozpočtových úspor dosáhl významného posílení rozpočtové kapitoly resortu školství pro další léta.
Příspěvek 180 tisíc pro začínající učitele už je jistě znám. V roce 2011 a 2012 vláda zvýší mzdové náklady pro regionální školství o 6,1 miliardy korun,“ sdělila Deníku mluvčí Kateřina Böhmová.