Nová stanice se nachází na kopci Praha v nadmořské výšce 862 metrů. Původní, která již několik zimních sezón úspěšně poskytuje data, se nalézá naopak v katastru Teslín v nadmořské výšce 720 metrů. Z údajů obou těchto stanic v různých nadmořských výškách si tak lze udělat představu o tom, jak to se sněhem na Brdech aktuálně vypadá.
Sněhoměrné stanice však neslouží primárně pouze pro účely měření výšky sněhu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vzhledem ke stále aktuálnějšímu problému sucha s nedostatkem spodní vody jsou tyto stanice využívány především k získávání údajů o množství vody obsažené ve sněhové pokrývce, resp. zásoby vody v povodí, která je ve sněhu akumulována. Pomáhají mimo jiné předpovídat případná povoďnová nebezpečí.
Znalost obsahu vody je důležitá především pro výpočet odtokových poměrů v době tání, manipulaci na vodních dílech a nádržích a zejména pro hydrologickou hlásnou a varovnou službu Českého hydrometeorologického ústavu.
Výsledky měření sněhu jsou tedy jedním ze vstupů pro hydrologické předpovědní modely. Ty dokáží nasimulovat hydrologické režimy ve sledovaném povodí a procesy postupného tání, například při vyšším úhrnu dešťových srážek, kdy dochází k rychlému tání sněhových zásob, což může být hlavní příčinou povodňových situací.
Princip automatických sněhoměrných stanic je založen na měření výšky sněhu ultrazvukovým čidlem. Některé stanice, příkladně ta na Teslínech, jsou doplněny navíc i o váhový polštář s tlakovým čidlem, a dokážou tak stanovit nejen hustotu sněhu, ale především „vodní hodnotu”. Tedy množství vody obsažené ve sněhové pokrývce, které vznikne jejím úplným rozpuštěním a udává se v milimetrech vodního sloupce s přesností na desetiny milimetru. Její znalost je pro hydrology tou nejdůležitější veličinou.
Data z automatických sněhoměrných stanic jsou k nahlédnutí ZDE.
