O tom, jak se ubránit tloušťce, besedovala před několika dny žákům základní školy na Komenského náměstí v Dobříši lékařka z obezitologické ambulance v pražské motolské nemocnici MUDr. Ulrika Barčáková. Besedy jsou součástí projektu Obezita není náhoda, který s podporou Všeobecné zdravotní pojišťovny probíhá na školách po celé republice už osm let.

Mnoho rodičů se domnívá, že boubelaté dítě je roztomilé a že ze své oplácanosti vyroste. Co si o tom myslíte?

To bohužel není pravda. Více než 80 procent dětí z obezity jen tak samo nevyroste a nese si ji s sebou se všemi zdravotními důsledky do dospělosti. Jenže jakmile lékař začne mluvit o úpravě jídelníčku, řada rodičů začne své robátko bránit: přece ho nebudeme trápit hlady! A navíc prý stejně nic jiného jíst nebude.

Je zřejmě nutné vysvětlit například prarodičům, že nemají snahu rodičů v boji s obezitou jejich vnoučete bojkotovat…

Léčba dětské obezity je založena na spolupráci, a to pokud možno s celou rodinou. Úkolem odborníka je proto srozumitelným způsobem vysvětlit dítěti a jeho rodině rizika vyplývající z obezity s nesmírně závažným dopadem na jeho zdraví a tím i s předpokladem zkrácené délky jeho života. Dítě je možné naučené zlozvyky odnaučit a přeučit je na zdravější životní styl, a to pokud možno na celý zbytek života.

Jak je to s genetickou zátěží, na kterou se rodiče také často vymlouvají?

Na tom, jestli se jedinec setká ve svém životě s obezitou anebo ne, zcela jistě participuje i jeho genetická výbava. Rodiče v ambulanci lamentují, jak je to nespravedlivé, že sousedovic Karlík sní osm knedlíků a nic se neděje a jejich Honzík si dá jeden a má kilogram navrch. Většina z nás je totiž nositelem tzv. „úsporného genu", který nám pomáhal překonat období nedostatku a hladomorů. V současnosti jsme ale naopak vystaveni soustavnému přebytku, a tomu se náš organizmus nedokáže bránit, a tak ukládá všechny přebytky do tukových zásob. Ale na tom, jestli se vyvine obezita, se podílí hlavně náš životní styl, a to jak stravování, tak pohybový režim. Proto právě u rodin se zvýšenou genetickou zátěží je nejdůležitější prevence obezity, a to již od útlého dětství.

Mezi lidmi stále přežívá mýtus o dobrosrdečném tlouštíkovi, kterého mají všichni rádi. V dětském kolektivu to ale bývá spíš naopak, je to tak?

Ano, většina dětí zažívá výsměch ze strany svých vrstevníků a spolužáků a ne zřídka i různé formy šikany. Padají výrazy jako „tlustoprd, koule či sádlo". Psychika dětí tím samozřejmě velmi trpí, i když to někdy na první pohled tak nemusí vypadat.

Jakou léčbu obézním dětem ordinujete?

U těžších forem obezity se rodina bez odborné pomoci neobejde. Součástí péče o dětského obézního pacienta je i podrobné lékařské vyšetření, při kterém se vyloučí jiné příčiny, které by se mohly na obezitě podílet a podchytí se i potenciální vážné zdravotní komplikace související s obezitou. Nedílnou součástí ambulantní léčby je léčba lázeňská. Lehké formy nadváhy je možné u vysoce motivované rodiny zvládnout i svépomocně. Někdy stačí u dítěte vypustit jen sladké pití a nahradit ho pramenitou vodu, místo koukání na televizi trávit čas na hřišti a tím že dítě roste, hmotnost se upraví do normy