Při výbuších petard se divoká i domácí zvířata dávají na panický útěk. Ten, zejména v noční tmě, může dopadnout velmi tragicky. Při Novoročním ohňostroji 2013 dopadlo přímo mezi diváky několik zkrvavených labutí, které, vyděšené ohňostrojem, narazily do drátů trolejového vedení. Staly se tak jedním z mála přímých důkazů působení výbuchů na divoká zvířata. Většinou se totiž poraněná či mrtvá zvířata nenajdou či u nich nelze prokázat přímou souvislost s pořádaným ohňostrojem. V období hnízdění ptáků je situace ještě horší. Při prvních petardách ptáci opustí svá hnízda či vyvedená mláďata, a pokud se po čase na hnízdo vůbec vrátí, bývá již pozdě.

U zvířat domácích je důkazů o jejich utrpení v souvislosti s touto „zábavou" spousty. Každý chovatel ví, jak těžce jeho svěřenci ohňostroje snášejí. Snížení užitkovosti či dokonce zvýšené množství potratů u hospodářských zvířat v souvislosti s ohňostroji bylo mnohokrát prokázáno. Přesto se chovatelé proti takovému týrání svých zvířat prakticky nemohou bránit!

Lidé jsou na tom podobně jako divoká zvířata – přímé důkazy o tom, jak moc jim pyrotechnika škodí, se těžko získávají. Tedy, pokud někomu nevybuchne rachejtle přímo u obličeje… O důsledcích používání zábavní pyrotechniky na člověka a jeho životní prostředí se proto radši mlčí. Přitom výbuchy ohňostrojů uvolňují do svého okolí velké množství těžkých kovů, perchlorátů, jedovatých plynů. Ne vždy jde o nízké koncentrace, ale kdo by je při „oslavách" vůbec měřil?

V neposlední řadě je nutné vědět, že zábavní pyrotechnika se vyrábí v rozvojových zemích. Většinou tam, kde neexistují žádné bezpečnostní normy, kde se využívá otrocká práce. Kolik lidí zahyne v důsledku výroby jedovatých výbušnin, to se také lze jen dohadovat. Český svaz ochránců přírody rozhodně nechce, aby byly ohňostroje plošně zakázány. Je to věc každého z nás, zda si rachejtle koupí či nikoliv. Důležité je, aby každý kupující věděl, co všechno zakoupením a použitím rachejtle způsobí. Aby občané věděli, jaká neštěstí jejich radnice za jejich peníze v podobě tradiční novoroční „zábavy" svému okolí přinesou. Jelikož se snad právem považujeme za vyspělou civilizovanou společnost, při dostatku informací bychom logicky měli dojít k tomu, že takovýto způsob zábavy nechceme.

Stručný a neúplný výpis důsledků používání zábavní pyrotechniky:

Účinky ohňostrojů na zvířata
- Zvířata mají mnohem citlivější sluch, než lidé – hluk z ohňostrojů je pro ně mnohem silnější a výrazně překračuje práh bolestivosti.
- Hluk z ohňostrojů poškozuje sluch zvířat. Může vést až k jeho trvalé ztrátě
- Výbuchy ohňostrojů v blízkosti zvířat jim způsobují popáleniny a jiná zranění těžká zranění.
- Vyděšená zvířata často utíkají, případně opouštějí svá teritoria a úkryty. Vyděšení ptáci často narážejí do budov, drátů elektrického vedení apod.
- Psi často v panice vběhnou pod projíždějící auta.
- Kočky a psi si často pletou pyrotechniku s hračkou – následky jsou často tragické tragické (amputace čelisti apod.)
- Ptáci opouštějí svá hnízda a mnohdy nejsou schopni se k nim vrátit. Po ohňostrojích se objevuje zvýšený počet osiřelých mláďat divokých zvířat.
- Vodní ptáci a ryby se mohou přiotrávit zbytky pyrotechniky, které zůstávají na rybnících.
- Vyplašené ryby vyplavou z úkrytů, jsou sežrány predátory či mohou uhynout vysílením.
- Je prokázáno nižší snášení vajec u nosnic den po ohňostrojích a vajíčka jsou často vadná
- Hlasité zvuky způsobují, že ptáci zkrátí dobu krmení, což může hlavně v zimě vést až k podchlazení a smrti.
Účinky ohňostrojů na životní prostředí.
- Ohňostroje mohou hlavně v suchém období způsobovat požáry.
- Ohňostroje obsahují množství nebezpečných látek, které se jejich výbuchem dostávají do okolního prostředí.
- Ohňostroje ničí ozonovou vrstvu.
- Ohňostroje produkují světlo, hluk, jedovaté látky a odpad, který zůstává v životním prostředí.
- Používání pyrotechniky ve větším rozsahu (velké ohňostroje) kontaminuje i rozsáhlejší území a ovlivňuje kvalitu ovzduší v dané lokalitě.
Účinky ohňostrojů na zdraví lidí:
Kromě přímých zranění způsobených neopatrnou manipulací s pyrotechnikou při jejím používání dochází ke vzniku velkého množství nebezpečných zplodin, které se zejména v podobě kouřového oblaku uvolňují do okolí. Ovdzuší je znečišťováno například těžkými kovy (např. K, Ba, Mg, Sr, Cu, Pb, Sn, Al, Bi, Ga) jejichž sloučeniny se používají v ohňostrojích jako okysličovadla, stabilizátory, k barvení plamene a při jiných speciálních efektech. Tyto kovy se uvolňují zejména ve formě malých částeček, které se pak snadno dostávají do dýchacích cest, kde mohou mít velmi negativní dopad na zdraví lidí i zvířat v okolí. Například u astmatiků může pobyt v blízkosti vypalovaných ohňostrojů způsobit až astmatický záchvat.
Dalšími znečišťujícími látkami vznikajícími spalování pyrotechniky oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhličitý, oxid uhelnatý a suspendované částice. Kromě toho se při spalování může uvolňovat přízemní ozón, který je pro lidský organismus jedovatý.
Perchloráty, které jsou častou složkou ohňostrojů mohou kontaminovat vodu a při její konzumaci zabraňovat vstřebávání jodu, což může vést až k onemocnění štítné žlázy.
Světelné záblesky z ohňostrojů mohou u lidí s epilepsií vyvolat až záchvat.

Problematika výroby ohňostrojů v rozvojových zemích:
Velké množství ohňostrojů je vyráběna v rozvojových zemích, kde nejsou dodržovány bezpečnostní standardy. Dochází ke zranění lidí, otravám, výbuchům a unikům jedovatých látek do prostředí.
V těchto zemích je také často využívána práce dětí. Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody