Vojáci jsou nadále přítomni – a stále zde mají uzavřené prostory sloužící k výcviku. Některá území také bude možné zpřístupnit veřejnosti až poté, co pyrotechnici prověří jejich bezpečnost.
Pravdou ostatně není ani to, že by se výletníci začali objevovat až v novodobé historii. Už od jara 1899 propagoval objevování krás Brd příbramský odbor Klubu českých turistů, který k tomuto účelu začal s pilným vyznačováním cest a stezek. Osobně se do malování značek zapojoval třeba i tehdejší ředitel báňské akademie, jež v minulosti posilovala prestiž Příbrami, Josef Hrabák – dokonce značil dálkovou pěší trasu z Prahy přes Brdy na Šumavu.
Hory lákaly vyhlídkovými místy – a tak není divu, že mezi nejstarší značené cesty zde patřily trasy na Plešivec či Třemošnou (byť ty skutečně první vedly k vodním nádržím Láz a Pilská). Tohle nicméně odvály čas a vojenské využití oblasti. Armáda zde rozvíjela aktivity už v době první republiky – razantní omezení vstupu se však datují od časů působení německých vojáků za druhé světové války. A přetrvala i první desetiletí 21. století.
Ne všichni se chovají dobře
S novými změnami Brdy vstoupily do další etapy svého vývoje spojené s novým přílivem výletníků; jak pěších, tak cykloturistů. Jak se počátek doby změn vydařil z pohledu místních? Ne všichni jsou nadšeni tolik jako přijíždějící rekreanti. S vojáky se žilo líp, tlumočil Deníku mínění řady sousedů starosta Hořovic Jiří Peřina (ČSSD).
„Hodně zdejších lidí vítalo spíš vojenský újezd; změna jim moc neříkala,“ konstatoval. S tím, že řada lidí vnímá nejpodstatnější rozdíl v tom, že se v okolí pomnožily odpadky, když řada návštěvníků nedbá na základní pravidlo: co si přinesu, také odnesu. Ekonomický přínos zatím město nevidí. Profit pro jeho rozpočet nepřišel – a pokud jde o podnikatele, starosta poznamenal, že ubytovacích a stravovacích kapacit není ve městě mnoho. „Je to tak, že lidé dorazí autem až k lesu, tam z něj sundají kola a jedou,“ poznamenal Peřina.
Zásadní dopady změn zatím nejsou patrné ani z pohledu starosty Rožmitálu pod Třemšínem Pavla Bártla (ČSSD). Když se před dvěma lety začínalo zdát, že přichází nová doba, přišla éra covidu… Nicméně: lidé Brdy objevují – a výhodou pro budoucí plány je blízkost Prahy i možné propojení do západních Čech i na Šumavu, řekl Deníku starosta, jenž oceňuje vznik destinační agentury. A jedním dechem zdůrazňuje, že plány na rozvoj oblasti mají zůstat uměřené. „Doufám, že se uvnitř oblasti, která je takovou třešničkou na dortu, nebude stavět,“ poznamenal Bártl s tím, že zázemí i auta by měly zůstat na okraji oblasti.
Starosta Příbrami Jan Konvalinka (ANO) pro Deník ocenil velmi dobrou spolupráci města s Turistickou oblastí Brdy a Podbrdsko, nicméně i on míní, že na hodnocení toho, co se povedlo a co ne, je ještě brzy.
„Jednoznačně se zvýšil turistický zájem o region Brd, potažmo i Příbramska, je tady daleko více turistů, těží z toho ubytovací i stravovací kapacity. Negativem je možná větší dopravní vytíženost v nástupních místech do Brd. Zároveň se setkáváme i s poškozováním přírody, kdy se turisté občas nechovají úplně ohleduplně,“ konstatoval. Změny, jež přinesla nová doba, nicméně celkově vnímá jako dobrý krok. „Až čas ale ukáže,“ zopakoval, že na hodnocení je brzy.
Městys prožívá dobu velkých změn
V Jincích místní obyvatelé vidí přítomnost vojáků pořád – a slyší i jejich střelby, řekl Deníku starosta městyse Josef Hála (KSČM). Připomněl i zkušenost z místní školky, kde zjistili, že tyhle vzdálené zvuky lekají nejméně jedno z dětí početných uprchlic z Ukrajiny, jichž v Jincích našly zázemí desítky. Zrušení vojenského újezdu vidí starosta jako zásadní změnu, která přinesla i převzetí majetku. „Mohli jsme požádat o úpravnu pitné vody, kterou teď dodáváme lidem i vojákům,“ řekl starosta, jenž v té souvislosti připomněl velkou rekonstrukci, což je akce za 150 milionů.
Upozornil i na další výrazný počin: obnovu krásného prostoru někdejší huti Barbora, jež by měla být stavebně hotová do podzimu. Hála chválí i změny, jež vidí kolem sebe: třeba začínající přestavbu bývalého zámku, který se majitelům podařilo prodat. „A zemědělci mají dobrou techniku; je tam šikovný předseda družstva, i když teď už je starší a řídí to na dálku,“ reagoval na zmínku Deníku o setkání s pásovým kombajnem.
Pohled Příbramáka a krajského radního
- Brdy jsou nyní mnohem intenzivněji než dřív využívány nejen turisty, ale i místními obyvateli
- Návštěvníci objevují kouzlo bývalého vojenského prostoru s přírodou nedotčenou razantnějšími zásahy člověka (byť na tom se nyní podepsala kalamitní těžba dřeva napadeného kůrovcem)
- K dispozici mají výletníci spoustu vyznačených pěších tras a 270 kilometrů cyklotras, jejichž rozsah se bude dále rozšiřovat
- Významná je role brdského destinačního managementu, který připravuje rozšiřování turistické infrastruktury – ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti Brdy i Vojenskými lesy a statky; zázemí, jež by mělo vniknout u vstupních míst do CHKO, se plánuje i za přispění obcí, které nemají zůstat bez informací
- Středočeský kraj připravil dotační projekt na podporu infrastruktury – ten má plošný celokrajský dopad, ale využitelný je i pro obce přiléhající k Brdům: umožní mimo jiné doplnit značení, zajistit rozvoj parkovacích ploch, ale zároveň přípravu projektů pro budoucí využití peněz z evropských dotací
Zdroj: Václav Švenda (Spojenci/TOP 09), radní Středočeského kraje pro oblast pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu