Cílem byla výchova hornických specialistů, schopných vykonávat pozice důlních dozorců, v dvouletém kurzu, jehož účastníci odpoledne i pracovali v dolech (což vlastně přetrvalo až do roku 1908). A kontinuita průmyslového školství v Příbrami se navzdory různým zvratům udržela od zahájení výuky v roce 1851 – připravovaného však už roku 1849 – až do dnešních dnů.

Škola ukázala, kam směřuje

Přesvědčit se o krocích k pokroku mohli návštěvníci školy na vlastní oči. V pátek to byli pozvaní hosté, kteří si mohli mimo jiné prohlédnout jak tradiční dílnu se svěráky, tak nově otevřené učebny s počítači či pracovišti pro 3D tisk. Sobota, kdy byla škola otevřena veřejnosti od desáté dopolední až do desáté večer – byť rozsah programu omezovala opatření proti šíření koronaviru – pak návštěvníkům nabídla nejen prohlídky jednotlivých částí školy či setkání s bývalými zaměstnanci, ale došlo i na představení historie školy či na kulturní vystoupení se zaměřením na hornické tradice.

Nechybělo však ani představení současnosti, kdy tato škola zřizovaná Středočeským krajem nabízí hned pět studijních oborů – se zaměřením na elektrotechniku, informační technologie, stavebnictví (tam obvykle mívají na jinak spíše „chlapecké“ škole viditelnější zastoupení také dívky) a strojírenství. Přičemž hejtmanka Petra Pecková (STAN) připomněla, že z téměř 80 milionů korun, které kraj uvolnil na zlepšení vybavení škol, dostala příbramská průmyslovka 3,3 milionu. „Na pořízení moderního strojního vybavení, několika 3D tiskáren i průmyslové laserové tiskárny, kterou mají zatím jen tři školy v republice,“ vypočetla hejtmanka. „A dvě speciální robotické ruce budou dodány v lednu – takže další ročníky této skvělé školy se mají na co těšit,“ zdůraznila, že zlepšování vybavení neskončilo.

Výuka od listopadu do srpna

Nynější průmyslovka navazující na starší tradice se hrdě hlásí k tomu, že v odborném školství se u nás řadí k nejstarším vzdělávacím institucím. Byť nesrovnatelných se dneškem: zpočátku se jednalo jen o desítky posluchačů. Dvouletá státní horní (tedy s výukou hornictví) škola s německým a českým vyučovacím jazykem – v různých obdobích se však učilo pouze v jedné z obou řečí – původně působila v nynějším Zámečku; tehdy označovaného nejen jako Ernestinum, ale spíše jako Marienburg. V následujících obdobích se nicméně působiště opakovaně stěhovalo. Pro dnešní dobu zní jako zajímavost, že školní rok tehdy trval od počátku listopadu do konce srpna.

Později škola nabízela čtyřleté studium zakončené maturitní zkouškou, potvrzující specializované znalosti v oboru důlního měřictví, těžby rudných ložisek, hutnictví, geologie a úpravnictví. Posléze z tohoto císařsko-královského (jak se tehdy říkalo) hornického učiliště vzešla i báňská akademie (1865), následně přejmenovaná na vysokou školu báňskou (1904). Ta v Příbrami působila do roku 1945; pak byla přemístěna do Ostravy.

Jako průmyslovka v současnějším pojetí někdejší horní škola funguje od září 1951, kdy tak byla pojmenována: vyšší průmyslová škola horní. Ještě v padesátých letech minulého stoletá dostala nové označení průmyslová škola hornická, jež se následně rozšířilo na průmyslovou školu hornickou a geologickou. Označení střední průmyslová škola, jež se stalo standardem pro všechny průmyslovky, užívá od doku 1961. Zaměření na důlní činnost však nadále zůstávalo stěžejní.

Tradici zde však mají i některé z nynějších studijních oborů. Strojírenství – jemuž předcházela i kratší epizoda s hutnictvím – se začalo rozvíjet už od poloviny šedesátých let minulého století (a jeho význam ještě vrostl po zrušení strojírenské průmyslovky v Hořovicích v roce 1974); další specializace pak přišly v souvislosti s útlumem hornické činnosti ve středních Čechách koncem osmdesátých let. Postupně se nabídka dále mění v závislosti na potřebách pracovního trhu v regionu. Aktuální novinkou je studijní obor Informační technologie v průmyslu, reagující na potřebu vychovávat odborníky pro zavádění inovací a automatizace výroby. Informační technologie a počítačové systémy se však promítají i do dalších oborů včetně strojírenství, aby škola i v 21. století navazovala na způsob, jakým v tom 19. začínala: držet krok s nejnovějšími technologiemi své doby a vychovávat odborníky, kteří budou šířit jejich uplatňování. Součástí je nyní i vyšší odborná škola, která nabízí studium ve sportovně technickém oboru Řízení sportovních a tělovýchovných činností a organizací.

V Příbrami studovaly známé osobnosti

Zřejmě nejslavnějším z dřívějších absolventů – alespoň v obecném povědomí – je geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy a filozof Václav Cílek, který v roce 1974 dokončil v Příbrami studium oboru Dobývání a úprava rud a nerudných surovin. Známých jmen se ale najde celá řada, a to včetně osobností, které se nakonec proslavily i ve zcela odlišných oblastech. Patří k nim třeba fotbalový trenér a komentátor Josef Csaplár (absolvoval obor Strojírenství v roce 1982), herec Martin Kraus (Strojírenství; 2003), fotbalista Matěj Polidar (Strojírenství; 2019), volejbalista Filip Rejlek (Pozemní stavitelství; 1999), mistr světa v rybolovné technice Tomáš Spáčil (Elektrotechnika – Multimédia a informatika; 2017), stylista Filip Vaněk (Slaboproudá elektrotechnika; 1996) či například mistr republiky v triatlonu Tomáš Zikmund (Stavebnictví; 2019). Mezi absolventy lze najít také řadu předních vědeckých pracovníků nebo manažerů, kteří se prosadili ve světě byznysu.