Starostové trvají na tom, že průzkum, v případě pozitivního výsledku, je následován těžbou. „Žádná rozumně hospodařící firma neutratí stamiliony korun s jistotou, že tyto prostředky nebude usilovat získat zpět ve formě zisku z případné těžby. Vzhledem k stále velmi vysoké ceně zlata na světovém trhu se dá předpokládat, že tento „doprůzkum" bude mít jednoznačný závěr - těžit," říkají starostové v prohlášení. Varují právě předtím, že když firma získá povolení k průzkumu a následně požádá o povolení k těžbě, které by eventuálně pak stát zamítl, hrozí České republice riziko arbitráže. „Minimálně vynaložené prostředky na průzkum bude odmítnutý žadatel o těžbu žádat vrátit, případně i další škody- nezrealizovaný vysoce lukrativní záměr, čili žádat po naší republice i ušlý zisk," domnívají se odpůrci těžby zlata.

V souvislosti s hrozícím povolením těžby se nabízí další otázky. Třeba, jakým způsobem bude v případě těžby zajištěna ochrana krajinného rázu podle zákona o ochraně přírody a krajiny? V průběhu těžby je každý podnikatel povinen vytvářet fond na rekultivaci. Po ukončení rekultivací přejde, podle platné právní úpravy, povinnost péče, údržby a monitoringu především odkališť na stát, resp. na obec. Rada sdružení se tedy ptá, kde na to naši potomci trvale budou brát peníze?

Poukazují také na to, jak státní správa ochrany přírody zajistí nenarušení přírodního prostředí nejvyšší kategorie ochrany přírody národní přírodní památky a lokalit soustavy Natura 2000 a ptačích oblastí, které jsou někde v zájmovém území těžařů?

„Jako řešení vidíme, aby se v rámci změny legislativy uzákonilo, že kraje a dotčené obce mají právo veta v rozhodování a v povolování činností na svých správních územích," shrnula v závěru starostka Hvožďan Markéta Balková, která je místopředsedkyní sdružení. Všechny výše uvedené otázky vyplynuly podle Balkové ze setkání ve Hvožďanech a nikomu nejsou adresovány. „Je to otevřená věc, aby se i o tomhle problému kolem zlata, začalo diskutovat," dodala Markéta Balková.

Sdružení Čechy nad zlato také zajišťuje zdarma dopravu autobusy na Pochod proti zlatu v Kašperských Horách v sobotu 24. srpna. Lidé také mohou podepsat petici proti průzkumu a těžbě zlata na obecních úřadech. Petiční archy se pak odvezou do Kašperských Hor na protestní pochod, kde budou předány zástupcům tamního sdružení Šumava nad zlato.

Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato vzniklo v roce 1996 a bylo vytvořeno za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata. Hlavním úspěchem bylo ve spolupráci s dalšími subjekty prosazení zákazu kyanizace při loužení nerostů do tehdejší legislativy. Nyní muselo sdružení znovu vyrazit do boje.