Památník Karla Čapka slaví šedesátiny. Vzpomíná výstavou rukopisů a dokumentem

Ohlédnutím za uplynulými šedesáti lety je výstava pod názvem To zvláštní místo, která potrvá nejméně do konce ledna. Představí rukopisy Čapka i jeho blízkých, které takto budou k vidění poprvé. A jde o zajímavé počtení! Nechybí třeba sdělení, kde Čapek píše, že posílá bezkofeinovou kávu předsedovi vlády Antonínu Švehlovi. Slíbil mu ji, když oba pobývali u prezidenta republiky Tomáše G. Masaryka v Topoľčiankách. Zaujme i dopis spisovatelovy matky Boženy Čapkové: prosí nakladatele, aby jí vyplatil peníze. Potřebovala zaplatit odvoz jednoho dítěte do Smokovce, zatímco druhé měla v nemocnici.

Poprvé vystaveny budou také svatební oznámení Čapkovy starší sestry Heleny z roku 1904, stejně jako rukopisy příspěvků Karla Čapka i jeho bratra Josefa do týdeníku Přítomnost. „Tyto materiály nedávno zakoupil Středočeský kraj, zřizovatel památníku, od soukromého českého sběratele. Jde o další obohacení naší sbírky,“ poznamenal ředitel památníku Zdeněk Vacek.

Výlohou proletěla cihla. Pohodlný zloděj se chtěl nechat s lupem odvézt taxíkem

Zločiny a soudy

Premiérově také bude k vidění nový dokumentární film. „Jde o ‚Tajemství záběrů Čapkovy Strže‘ v režii Ondřeje Kepky o proměnách zajímavých zákoutí zahrady i domu,“ připomněl Vacek. Zájemci tak budou moci nejen porovnávat vzhled ze třicátých let či v roce 1963 s dnešním stavem, ale také sledovat vývoj vedoucí až k současnosti. Chybět v sobotu nebude ani beseda s autorem.

Kepka, který právě na Strži natočil v roce 1996 svůj první profesionální dokument, už dopředu prozrazuje, že nyní se zaměřil na konkrétní části domu a zahrady, konfrontaci fotografické dokumentace z doby pobytu Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové s tím, jak stejná místa vypadají dnes. Dokonce letos pořídil řadu fotek starším aparátem na film, aby snímky nabízely lepší srovnání dobových a současných pohledů. „Digitální fotografie totiž již na první pohled vypadají naprosto odlišně,“ vysvětlil.

Ředitel Vacek k tomu doplňuje, že najít lze řadu rozdílů. „Jde třeba o tehdejší lávku přes potok a místo, kde zřejmě stávala, o proměny zahradní verandy, ale i o zazděné zárubně mezi bývalým salonem a jídelnou, u nichž vznikly jediné dva známé snímky Čapka z interiéru domu,“ přináší tipy, nač se zaměřit. Předválečné fotografie však také prozrazují, že se dodnes zachovaly například řada vzrostlých jasanů rámujících výhled z verandy nebo březový hájek – ale třeba i mohutné duby na břehu potoka.

Příbramští hasiči mají nový lodní motor. Utáhne i těžkou stěnu při úniku látek

Příbramsko

Mezi Čapkovými příznivci, a to nejen detailními znalci jeho života, je dobře známo, že doživotní užívání vily ve Staré Huti dostali s manželkou Olgou jako svatební dar od ředitele dobříšských hutí Václava Palivce v roce 1935. I to, že si místo zamilovali a téměř všechen volný čas až do Čapkovy smrti na sklonku roku 1938 trávili právě zde. Méně se však ví, že v roce 1948 byl dům znárodněn. 

Olze, která manžela přežila o třicet let, pak prakticky zůstávala k dispozici jen jedna místnost. Už v té době začala usilovat o vznik muzea. Podařilo se to však až v roce 1963, kdy ve vile vznikla první expozice.

Právě ta je aktuálním důvodem k oslavě. Ale – a to nejspíš překvapí – také ke vzpomínání ze zcela jiného soudku: v Kepkově dokumentu totiž přináší „senzační odhalení“ vzpomínka Zdeňka Svěráka. Právě ze zážitku na Strži se zrodila podoba cimrmanovských her! Svěrák prozrazuje, že v 60. letech minulého století ho inspirovala návštěva tehdy čerstvě otevřené zdejší expozice: ponoukla ho k nápadu uvozovat hry Divadla Járy Cimrmana „vědeckými“ semináři.

Léta třicátá i ta pozdější

Když muzeum uspořádá výstavu představující jeho vlastní minulost, bývá to už mimořádná příležitost – a také unikátní instituce. Obojí v souvislosti s tím, co se odehrává uvnitř empírového skvostu ve Staré Huti, rozhodně platí. Výjimečnost oslavy v sobotu podtrhne i stylová hudba z 20. až 30. let minulého století v podání skupiny Swing Session.

Nabízí se ale i příležitost k hlubším úvahám, připomněl ředitel Vacek. „Památník byl za minulého režimu dlouho úplně odmítán, následně ideologicky ‚přistřižen do pěticípé hvězdy‘. A dlouho se mlčelo také o osobnosti Ferdinanda Peroutky,“ upozornil na myslitele, který byl v Čapkových dobách na Strži pravitelným hostem; dokonce měl vyčleněn k užívání podkrovní pokoj. Komunistickému režimu však bylo trnem v oku jeho pozdější působení v Rádiu Svobodná Evropa.