Co povýšení pro Krásnou Horu znamená? Jaký to byl pocit, když jste dekret přebíral?
Povýšení na město pro Krásnou Horou nad Vltavou znamená především prestižní záležitost. Připomenutí si toho, co Krásná Hora znamenala v minulosti a výzvu pro nás, kteří zde v současnosti žijeme, abychom Krásnou Horu stále rozvíjeli. Slavnostní předání dekretu z rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se uskutečnilo 17. dubna a pocit to byl překrásný. Paní Miroslava Němcová je velice sympatická a příjemná dáma se zkušenostmi v komunální politice a celý průběh předávání obecních symbolů a povýšení obcí na město byl velice profesionálně připraven a měl slavnostní ráz.

Čím si obec zaslouží povýšení na město?
Při žádosti o statut města, použilo naše zastupitelstvo paragraf ze zákona o obcích – obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Krásná Hora už za krále Jana Lucemburského se připomínala mezi horní města v Čechách. V této době se zde dolovalo zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada existovala dříve a zlato se těžilo rýžováním.

Jaký má Krásná Hora rozpočet a jak je to u vás s daňovou výtěžností? Většina obcí a měst lamentuje…
Krásná Hora má rozpočet na rok 2012 vyrovnaný ve výši 11,2 milionu korun. V současné době nesplácí žádný úvěr. Snaží se podávat žádosti o dotace. Jsme členy Sdružení místních samospráv ČR, které bojuje za spravedlivější rozpočtové určení daní. Všechny obce a menší města (s výjimkou těch, kteří mají na svém území například jadernou elektrárnu) bojují s tím, že nemají ani na údržbu svého majetku, o větších investicích ani nemluvím.

Jste rodák? Případně, na co jste ve svém rodišti hrdý?
Jsem krásnohorský rodák a jsem na to opravdu hrdý. Jako bývalý důlní elektrikář jsem hrdý na hornickou minulost Krásné Hory nad Vltavou, velice jsem jako dítě obdivoval svého dědu, který bojoval za 1. světové války jako ruský legionář. Těší mě, že i v současnosti u nás zůstávají mladí lidé, kteří zakládají rodiny a chtějí zde žít.

Čím jste byl před starostováním? Prozradíte čtenářům vaše koníčky, záliby, věk a třeba dovednosti?
Po vyučení a absolvování SPŠ elektrotechnické jsem pracoval až do roku 1993 jako důlní elektrikář u Rudných dolů Příbram. Byl jsem poslední zaměstnanec, který tehdy fáral na 5. patro dolu Marie v Krásné Hoře nad Vltavou. Poté jsem pracoval do roku 1996 jako důlní elektrikář při výstavbě zásobníku plynu na šachtě 16 v Hájích u Příbrami. Před starostováním jsem dělal deset let projektanta elektro u místní projekční kanceláře, kde jsem vlastně i nyní zaměstnán, protože jsem pro výkon funkce uvolněn. Je mi 54 let, myslím si, že jsem celkově manuálně zručný a jsem schopen uživit se i „hlavou". Odpočinu si na zahradě a zahrádce a ideální je pokud můžu, když rostou houby, vyrazit do lesů v okolí.

Krásná Hora získala v historii dlouhou řadu privilegií:

…Město získalo řadu privilegií, které potvrdili další panovníci jako: Karel IV (1351), Jiří z Poděbrad (1456), král Vladislav (1479) a posléze Ferdinand I. (1538). Od poloviny 16. století nastaly pro Krásnou Horu důležité změny, které byly i počátkem postupného úpadku města. Dolování ve třicetileté válce zcela zaniklo. Teprve na začátku 18. století se zahajují nové pokusy o dolování, v roce 1839 byla založena šachta Václavka (v blízkosti Milešova) a roku 1859 šachta Anna. V roce 1867 byl objeven zlatonosný kyz na vrchu Strážníku.V roce 1871 koupil doly Eman Kittl (otec Emy Destinové), který založil šachtu Jindřišku u Proudkovic (hloubka 285 m), Marii západně od Krásné Hory (hloubka 156 metrů ), důl zvaný „Nová šachta" 700m od dolu Marie, důl Otto v samotné Krásné Hoře (134m) a nejposledněji roku 1900 byl založen důl Puš asi 500 m východně o Krásné Hory. U dolů Jindřiška a Marie byly vybudovány úpravny rudy. Až do roku 1884 se těžil v okolí Krásné Hory pouze antimon, potom i zlato. Největšího rozkvětu dosáhly doly v 19.století. V roce 1881 zde bylo zaměstnáno 700 horníků a měsíčně se těžilo 1 200 centů antimonu, 24 kg amalgamu a rýžovaného zlata, 25 centů kyzu, jenž obsahoval v každém centu 150 gramů zlata… Z rozhovoru s Pavlem Spilkou