Starosty z jižního Plzeňska zastupoval spálenopoříčský starosta a zároveň člen Komise pro rozvoj Podbrdska Pavel Čížek, z Rokycanska se na schůzku dostavili téměř všichni. Podle webu ministerstva obrany se jednání uskutečnilo proto, že vláda ministerstvu v úterý uložila pokračovat ve zpřístupňování okrajových částí vojenského újezdu. „My budeme k požadavkům starostů, kteří na nás přenášejí požadavky občanů, maximálně vstřícní v otevření okrajových částí. Počítám, že už na konci ledna příštího roku se sejdeme k dalšímu konkrétnějšímu jednání a v první polovině roku 2008 už by mohlo být to, na čem se shodneme, realizováno,“ uvedl Barták. Deníkem oslovení starostové hodnotí schůzku s opatrným optimismem. „Ve zpřístupnění je armáda vstřícná. Jednotlivé úseky budeme probírat při pracovních jednáních přímo na místě,“ řekl Čížek, podle kterého ale armáda nechce vydat historický majetek obcí, který se ocitl v prostoru. „Zástupci armády argumentovali platnými zákony. Ty by se musely změnit,“ konstatoval Čížek. Jeho kolega ze Strašic, Jiří Hahner, proto přišel s myšlenkou, aby podrobné návrhy zpracovaly větší obce. „Máme k tomu aparát, peníze a seženeme právníky. Návrhy budeme samozřejmě konzultovat s neuvolněnými starosty. Ministerstvu chceme předložit seriózní materiály,“ řekl Hahner. Starosta malého Štítova Václav Hudec není proti. Na jednání požadoval přítomnost poslanců. Ti mají totiž vedle krajů a vlády možnost předkládat parlamentu návrhy zákonů a jejich změny. „Zatím se armáda pořád odvolává na platné zákony. Třeba přístup do lesa by měl být ale na odpovědnosti návštěvníků. Navrhoval jsem, aby místní, za které se pereme, měli přístup na občanku,“ řekl Hudec s tím, že za první republiky byl prostor přístupný na vlastní riziko a střelby armáda vyhlašovala vyvěšením praporu. Podle Bartáka není třeba zákon v souvislosti s povolením měnit. Stačí jen upravit režim výdeje povolenek. Rozvoj života v Brdech je podle něj nutný bez ohledu na případné umístění radaru. Schůzka totiž přímo navazovala na jednání vládní komise, která se zabývá rozvojem obcí v Brdech. Vláda proto schválila 250 milionů korun, s jejichž pomocí by měly obce a oba kraje dosáhnout na dotace na investice do infrastuktury v celkové výši 1,25 miliardy korun.