„Při provozu budov se spotřebovává až 50 procent energií, další energii potřebujeme na výstavbu, na výrobu použitých materiálů, na jejich přepravu a také na jejich následnou likvidaci. Proto je současná architektura naší největší ekologickou stopou. Budovy, ve kterých bydlí většina lidí, lze přirovnat k cedníku – aby v nich bylo občas příjemně, je potřeba do nich energii neustále dodávat,“ řekl ve svém úvodním příspěvku akademický architekt Aleš Brotánek, jehož sdružení Ekodům propaguje takzvané pasivní domy. Princip snížení ekologické zátěže našich budov tedy spočívá ve velmi dobrém zaizolování a v případném doplňkovém využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Mezi izolačními materiály může být i konopí. A o tom byly následující příspěvky. Izolace z vláken technického konopí je materiál, jehož ekologická stopa je minimální. Již při jeho pěstování nemusí zemědělec přidávat chemické látky na ochranu rostlin, je ideální předplodinou a lze ho pěstovat více let po sobě. Kromě toho je obnovitelným zdrojem – vyroste za čtyři měsíce. Jako průmyslový výrobek konopná izolace dýchá a nevypouští do prostředí žádné jedovaté láky. Účastníci semináře se zajímali také o další technické vlastnosti konopné izolace – zda je hořlavá, jaká je její náchylnost k plísním apod. Dobrou zprávou je, že konopná izolace je v tomto ohledu naprosto vyhovující, což dokládají různé evropské certifikáty, které dostala. Konopnou izolaci představili zástupci německého výrobce, k „osahání“ je v Chraštickém ekocentru, které jí bylo zatepleno.

Vedle konopného vlákna můžeme pro stavební práce použít ještě další konopný materiál – tzv. pazdeří, což je dřevitá část stonku. Ve směsi s vápnem je možné z něj vyrobit stavební materiál pro výrobu izolace do podlah, pro stavbu zdí i omítek. Zkušenosti s touto technologií, která je velmi rozšířena např. ve Francii, předal pan Pavel Koterzyna z Českých Budějovic.

V závěru semináře vypukla zajímavá diskuse o tom, že konopí, jako stavební materiál je velmi perspektivní a potřebná plodina z hlediska zemědělské produkce i ochrany životního prostředí. Je však potřeba nejen zvyšovat poptávku po ní, aby byla cenově srovnatelná s méně ekologickými materiály, ale je potřeba i šířit informace o jejích přínosech mezi těmi, kteří mohou pomoci prosadit její podporu. V Německu je totiž běžné, že při použití ekologické izolace přispívá stát občanovi jednou třetinou její ceny.

„Ekologické stavění je v zahraničí již masovou záležitostí. K nám to zřejmě dorazí až později, ale náš přeplněný seminář je jistě blýskáním na lepší časy. Lidé by měli přemýšlet o tom, že cena stavebních materiálů vůbec neodráží jejich skutečnou hodnotu – chceme-li myslet na své zdraví a čisté prostředí dlouhodobě, měli bychom posuzovat celý životní cyklus výrobku. Ten odráží právě jeho dlouhodobé ekologické dopady a říká nám například, jak velké budou v budoucnu skládky za našimi vesnicemi a městy“, říká Linda Klvaňová z Chraštického ekocentra.