Podzim, kdy se mláďata ježků z druhého vrhu připravují na zimní spánek, je nejlepší příležitostí, jak pomoci. Ježek není schopen přežít zimu, pokud nemá více jak 600 gramů. Mládě vyžadu­je lidskou pomoc, kterou však nemusí poskytovat pouze záchranná stanice, ale i člověk, který při procházce najde venku bezmocného tvorečka.

Co tedy má nálezce ježka udělat? Ideální je zavolat ochráncům přírody a poradit se s odborníky buď ke komu mladě odnést a nebo, v případě ochoty nálezce, jak se o něj postarat doma. Situaci lze zkonzultovat například s pracovníky Ochrany fauny ČR ve Voticích, která má číslo 317 813 178.

Čím ježka nakrmit?

V případě, že si domů přinesete nového nájemníka, je nutné si dát pozor na výběr stravy. Obecně rozšířeným mýtům o ježcích s jablíčkem na zádech stále věří spousta lidí. Do ježčího jídelníčku rozhodně nepatří tučná, kořeněná, solená a pečená jídla, vepřové maso, pražené plody a hlavně ne mléčné výrobky i samotné mléko.

„I když to jistě mnohé překvapí, 75 procent ježčího jídelníčku by měla tvořit masitá strava. Bodlináčův zachránce proto nic nezkazí masem z kočičí konzervy, vařenými kuřecími játry nebo žaludky, a kvalitními granulemi,“ řekla Zuzana Pokorná z Českého svazu ochránců přírody, která se ježky přímo zabývá.

Odbornice dále upozorňuje nové ošetřovatele, že ježci jsou noční zvířata. „Přes den jsou rádi zalezlí ve tmě a spí. Proto je třeba jim připravit ohrádku nebo velkou plastovou klec vyplněnou listím nebo novinami a boudičku. Je lepší, když jsou v teple, protože pak lépe rostou.“

Nejdůležitějším upozorněním Pokorné bylo ale varování před parazity. „Blech ježka zbaví normální sprej pro psy a kočky. Tím to ale nekončí. Nový majitel musí ježka vzít i na klasické odčervení k veterináři. Ten ale nesmí zapomenout na nebezpečné plicní červy. Pokud je ježek má, tak kašle. Spousta veterinářů to považuje za nachlazení a léčí to antibiotiky. To však nepomůže a plicní paraziti se tak stávají nejčastější příčinou úmrtí.“

Irena Blahníková