Čtenáři, kteří navštěvují hlavní pobočku příbramské Knihovny Jana Drdy, jsou dobře obeznámeni s větou: „Počkejte, dojdu vám pro tu knížku do skladu.“ Prostory jsou totiž malé, a tak nemohou být ani zdaleka všechny knihy vystaveny přímo v policích. Na novou knihovnu nebyly zatím peníze.

„Letos je v rozpočtu města zařazen milion korun na projektovou dokumentaci nové knihovny, to je první vlaštovka,“ řekl ředitel knihovny Václav Chvál. Kdyby šlo všechno bez problémů, město vyhlásí výběrové řízení na projektanta. „S hotovým projektem bychom se pak pokusili žádat o evropské peníze,“ dodal ředitel. Časově si to ovšem netroufá odhadnout. Samotnou stavbu budovy by podle něj schopná firma mohla stihnout za rok nebo rok a půl.

„Během posledních šestnácti let jsme tady dokázali maximum. Systém služeb a knihovní fond jsou kvalitní, přidělali jsme prostory v podkroví a ve sklepě. Bez nové budovy se toho už moc zlepšovat nedá,“ řekl Chvál. Příbramská knihovna to prý měla velmi těžké, protože nikdy nebyla v prostorech, které by byly vybudované speciálně pro ni. V současné budově je například nemožné kvůli památkářům udělat bezbariérový přístup. Největšími bolestmi současné knihovny jsou kromě knih ve skladu i úzké uličky mezi regály a fakt, že si lidé nemají kam sednout.

O nové budově, která by měla stát ve dvorech za knihovnou a vedlejší základní uměleckou školou, se přemýšlí už mnoho let. „Asi před deseti lety jsme si nechali z vlastních zdrojů zpracovat první projektovou dokumentaci,“ řekl ředitel Chvál. Časy se ale mění, k čemuž by se v novém projektu samozřejmě přihlédlo. „Novou budovu už bychom nepostavili jako knihovnu devatenáctého století, kde si lidé jen půjčovali knížky. Měla by být i komunitním centrem, kde se čtenáři setkávají, konají se tam besedy se spisovateli. To děláme i teď, ale v omezených prostorech a tím pádem i s omezenou návštěvností,“ dodal Chvál.

V nové budově by se v ideálním případě mohli čtenáři těšit na propojenou knihovnu s jedním výpůjčním pultem a bezbariérovým přístupem na dětské i dospělé oddělení, přednáškový sál s audiovizuální technikou, studovnu, dětský koutek, technické zázemí i minibar. Podle ředitele naroste v moderních knihovnách počet čtenářů nejméně o polovinu.
V původní budově by zůstaly administrativní prostory a zbytek by mohly obsadit spolky, například Klub českých turistů, numismatici nebo betlémáři.

S finanční krizí přišly samozřejmě nové obavy. „U nás jsou největším problémem peníze, zatímco třeba v USA je běžné, že bohatí podnikatelé sponzorují knihovny, my si o tom můžeme nechat jen zdát. Mohli bychom ušetřit na vnitřním vybavení, prozatím bychom použili to, co už máme. Větší prostory ale potřebujeme každopádně,“ uzavřel Václav Chvál.

LUCIE NEKOLNÁ