„Křížovkám se věnuji přibližně od svých pětadvaceti let, brzy jsem začal i závodně. Když vznikla Česká hádankářská liga, začal jsem také tvořit. Ze začátku byl o křížovky obrovský zájem, z časopisů měla největší tiráž Křížovka a hádanka. Po roce 1989 se časopisy s křížovkami najednou tak rozšířily, že dneska nevíte, který si vybrat,“ popsal krátce Rudolf Malý vývoj křížovek.

V Příbrami se profesionální řešitelé křížovek, logických úloh (kam patří i sudoku) a hádanek sdružují v kroužku Příbramáci, který byl založen už v roce 1942. „V současné době máme jen deset členů, většinou starších, protože mladí, kteří k nám občas přijdou, u toho nevydrží, mají spoustu jiných zájmů,“ vysvětlil Rudolf Malý. Řešení křížovek je podle něj sportovní disciplína, protože u ní musíte namáhat mozek, podobně jako u šachů.

V České republice existují krajské i celostátní přebory, soutěží se v kategoriích jednotlivců a kroužků. Soutěží-li kroužek, znamená to, že maximálně osm lidí má za úkol za devadesát minut vyřešit tři křížovky. Nesmí se používat žádné slovníky a jiné pomůcky, jediné na co se dá spolehnout, je vlastní hlava.

Křížovek existuje asi sto dvacet různých druhů. Vytvořit si vlastní jednoduchou křížovku, takzvanou švédskou, která se běžně objevuje v časopisech, může při troše trpělivosti a se slovníkem každý. „Na tvorbu některých jednodušších křížovek existují i počítačové programy. Ale když chcete dělat křížovku, která má nějaký tvar – například hřibu nebo radnice, je výhodnější dělat to ručně,“ vysvětlil Malý.

Při tvorbě křížovky se nejprve stanoví její velikost a tvar. Pak se umístí tajenka a políčka s legendou. Slova se začínají doplňovat od nejdelších a pak nezbývá než počítat, vymýšlet a hledat ve slovníku. Hojně se používají zkratky, značky, názvy měst a další zeměpisné názvy. Menší klasická křížovka se dá podle Rudolfa Malého vytvořit za jedno odpoledne. „Nejsložitější jsou ale ty dodělávky, najít poslední chybějící výraz bývá nejhorší,“ řekl Malý.

„Lidé si často říkají, proč se objevují některá slova pořád dokola. Je to tím, že krátkých slov není neomezeně. Z ptáků se často používá alap, asijský sokolík. Je to kvůli střídání samohlásek a souhlásek, potřebujete i slova, která třeba začínají na samohlásku,“ vysvětlil Malý. Za svůj výkon mohou křížovkáři získat výkonnostní třídy, za zásluhy pak bronzový, stříbrný nebo zlatý otazník. Téměř všichni členové kroužku Příbramáci jsou nositeli nějakého odznaku.

Anketa

Jak často luštíte křížovky?

close zoom_in

Jaroslava Soukupová (27) na mateřské dovolené, Příbram
Křížovky luštím občas, asi tak dvakrát do měsíce. Většinou jde o křížovky v časopisech.

close zoom_in

Jiří Zach (71) důchodce, Příbram
Křížovky luštím, když se mi dostanou do ruky. Ale většinou jsou pro mě moc lehké, takže luštím spíš sudoku.

close zoom_in

Pavlína Havránková (37) na mateřské dovolené, Dobříš
Určitě luštím každý týden, křížovky i sudoku. Jednou jsem za tajenku poslanou do soutěže vyhrála kosmetiku.

close zoom_in

Jana Ciniburková (26) nezaměstnaná, Příbram
Luštím jen občas, když se mi dostane křížovka pod ruku, tak jednou za měsíc. Sudoku nedělám vůbec.

close zoom_in close zoom_in

Jarmila Nováková (51) účetní, Milín
Luštím křížovky v novinách, ale nemám na to moc času. Zkoušela jsem posílat tajenky do soutěží, ale nikdy jsem nic nevyhrála.

autor: LUCIE NEKOLNÁ