Česká republika má k dispozici zásobníky plynu. Jeden z nich je i v Hájích u Příbrami. Byl vyražen do žulového masivu a tvoří ho 45 kilometrů chodeb. Vyrubán byl v podzemí v hloubce jednoho kilometru. Jeho vybudováním byla vytvořena ojedinělá stavba ve světovém měřítku. V podzemí nedaleko Příbrami tak může být uloženo až 72 milionů krychlových metrů zemního plynu.


Výstavba byla po předchozím průzkumu zahájena v roce 1992. Světově první hloubkový zásobník plynu v žulovém masívu byl hlouben ze šachty č. 16. Jedná se o 1750 metrů hluboký důl na uranovou rudu. Šachta byla využita kvůli vyvážení vytěžené horniny na povrch při ražení zásobníku. Ten je vyrubán v kilometrové hloubce z 21. patra vodorovně do masívu vzdáleného tři kilometry od šachty.


Zásobník tvoří systém chodeb o objemu 620 milionů krychlových metrů. Do provozu byl uveden v roce 1998. Náklady představovaly 2,8 miliardy korun. Kaverna má rozlohu 1,5 čtverečního kilometru a tvoří ji 45 kilometrů chodeb. Dokáže pokrýt spotřebu Prahy během dvou letních měsíců nebo devíti dnů tuhé zimy. Vedle dalších pěti zásobníků v Česku ho vlastní společnost RWE Transgas Net. Další dva má pronajaté. Jejich celková kapacita je téměř tři miliardy krychlových metrů zemního plynu.