Jednání vládní komise pro rozvoj podbrdských obcí přinášejí pro některé starosty první ovoce. Zástupci obcí na Rokycansku už dříve volali po ještě větším zpřístupnění Vojenského újezdu Brdy. Na posledním jednání komise se o tomto návrhu diskutovalo. „Hovořilo se o tom, že by se mohly někdy do budoucna zpřístupnit kousky lesa při okraji újezdu. Komise schválila, aby bylo zahájeno jednání s příslušnými úřady například o vybudování cyklostezky mezi Nepomukem, padrťskými rybníky a Teslíny,“ potvrdil starosta Rožmitálu Josef Vondrášek.
 
V souvislosti s tím se někteří starostové domnívají, že mají šanci získat nazpět od armády obecní lesy, které stát zabral při budování dělostřelecké střelnice. Od roku 1991 se o to marně pokouší například Dobřív na Rokycansku. O lesy v Brdech přišly také Rožmitál nebo Vranovice. O řešení problému jako jedné z forem podpory obcí se zmínil náměstek plzeňského hejtmanství Vladislav Vilímec.

Obce prý mají šanci získat nazpátek lesy, které jim stát zabavil kvůli újezdu

 
Dobřív na Rokycansku má podle starosty Milana Kozlíka ve vojenském prostoru lesy za 70 milionů korun. Přes vyjednávání, které trvá prakticky od změny režimu, obec lesy ani případnou náhradu za ně dosud nezískala. Teď se to může změnit.
 
Některými nevyřešenými majetkovými záležitostmi, konkrétně původně obecními lesy, se bude totiž zabývat vládní Komise pro rozvoj Podbrdska. Uvedl to její předseda a první náměstek ministra financí Ivan Fuksa. „Lesy se zatím do doporučení vládě nedostaly. Je třeba doplnit přesné plánky,“ uvedl Fuksa.
 
Starosta Dobříva Milan Kozlík podle svých slov záležitost s obecními lesy přednesl hned na první schůzce s Tomášem Klvaňou. „Každý rok nám z lesů utíká milion,“ řekl starosta obce, která o navrácení lesů usiluje od platnosti zákona o vracení majetku obcím z roku 1991. „Neuspěli jsme, protože lesy byly v majetku federace. Žádost jsme opakovali roku 1994. Prokázali jsme, že jsme vlastníkem už od devatenáctého století,“ konstatoval Kozlík s tím, že po roce se obec dozvěděla, že její lesy v újezdu jsou nezbytné pro obranu státu. „A v roce 1999 začal platit nový zákon, který přitvrdil. Přitom stát v tichosti uhradil rozsáhlé části lesa soukromým firmám,“ upozornil Kozlík.
 
Teď mají obce, jejichž lesy skončily ve vojenském újezdu, naději. Po zasedání komise to potvrdil také spálenopoříčský starosta Pavel Čížek. O řešení tohoto problému jako jedné z forem podpory podbrdských obcí se zmínil také ekonomický náměstek plzeňského hejtmanství Vladislav Vilímec, který v komisi zastupuje kraj. Asi 15 hektarů lesa má v újezdu i Rožmitál, ještě o více zalesněných ploch při budování střelnice přišly mimo dalších obcí i Vranovice.