Starostové podbrdských obcí jsou znepokojeni tím, jak jim seškrtala vládní komise seznam projektů. Požadavky dvacítky sídel v okolí předpokládaného umístění radaru daly dohromady přes tři miliardy korun. Komise nakonec zkorigovala seznam na 1,25 miliardy. Z toho 250 milionů má putovat do zlepšení silnic. To se starostům nelíbí, protože nechápou, co mají krajské silnice společného s obcemi.

Podle starosty Rožmitálu Josefa Vondráška se stalo to, co nakonec předpovídal společně s trokaveckým kolegou Janem Neoralem. Ti totiž měli obavy, aby podstatnou část financí nedostaly kraje, kde se peníze ztratí. Vláda si s předstihem nechala prověřit stav silniční sítě v oblasti dotčené případnou výstavbou radaru a vznikl dokument mapující komunikace v širokém okolí. Navrženo je několik variant, jak například napojit Brdy na dálnici D5.

Rekonstrukce silnicí vyvolávají obavy z radaru

Rozsáhlé rekonstrukce komunikací, které pokračují od léta do současné doby na několika úsecích silnic I/19 nebo I/18, vyvolávají v některých obyvatelých podbrdských obcí obavy z toho, že o umístění radaru je rozhodnuto.

„Proč by jinak tolik spěchali s opravami cest, a to zrovna v těchto místech. Asi aby tudy Američané projeli s tím rozebraným radarem a měli připravené kvalitní spojení na Prahu nebo Plzeň. To je přeci jasné,“ tvrdí postarší muž z Bukové u Rožmitálu, co si myslí o současné rekonstrukci silnice první třídy mezi Rožmitálem a Plzeňským krajem. Ředitelství silnic a dálnic mělo tyto opravy v plánu pro letošní rok, nicméně vláda si nechala vypracovat dokument mapující stav silniční sítě v oblasti zvažované výstavby americké radarové základny a rozeslala ho nejen starostům, ale dostal ho na stůl i vládní koordinátor pro radar Tomáš Klvaňa.

Peníze na další opravy komunikací v této oblasti se zřejmě rychle našly. Ze slibované a nakonec dohodnuté částky ve výši 1,25 miliardy korun, vládní komise sebrala 250 milionů na krajské silnice.

Dnes má rožmitálský starosta Josef Vondrášek jednání se svými kolegy z příbramských obcí, kteří si sepsali požadavky na poskytnutí finanční pomoci. Mají se dohodnout na dalším postupu. Nikdo ovšem nedokáže říct, zda například po korekci požadavky 200 milionů korun pro Rožmitál dostane město z rozpočtu nebo se musí pokusit peníze sehnat prostřednictvím dotačních titulů. „Já mohu starostům jenom nabídnout společný postup. Zásadní je připravit projekty. Víc nevíme,“ uvedl Vondrášek, který je jako člen vládní komise pověřen koordinovat postup s ostatními obcemi na Příbramsku.
Zbývající miliardu korun rozdělila komise v poměru 600 ku 400 milionům na rozvoj obcí v Plzeňském a Středočeském kraji.

Komise pro rozvoj Podbrdska také vládě doporučí založení dvou pracovních skupin – dopravní i projektové a infrastrukturní. Její členové se také shodli na pokračování v úsilí o zpřístupnění některých částí vojenského újezdu, navrhují proto cyklostezku. Potvrdil to předseda komise, náměstek ministra financí Ivan Fuksa.

Obce tak musely své představy o investicích v součtu za tři miliardy korigovat. Přednost dostaly jejich priority v podobě infranstruktury a škol. Jen původní návrhy na zlepšení silniční sítě a regionální železniční trati by přitom snadno spolkly celou další miliardu. Obce totiž požadovaly zrychlení trati Rokycany – Nezvěstice i napojení na Rokycany, ze Strašic na Mýto a narovnání státních silnic na Nezvěstice.

„Peníze by měly být pro občany, nikoli na řešení dopravy, o kterou by se měl postarat kraj. Co mají Nezvěstice společného s Brdy a desetikilometrovým vládou vymezeným okruhem?“ tázal se strašický místostarosta František Nerad. „To se dalo čekat, že zástupci kraje budou chtít největší koláč na řešení dopravy. Vnímám to jako řešení problémů mimo region, které by měl řešit kraj,“ dodal starosta téže obce Jiří Hahner.

Podle ekonomického náměstka plzeňského hejtmanství Vladislava Vilímce by obce měly být spokojené. „Je třeba vyřešit napojení Míšova na dálnici. Zlepšení dostupnosti regionu je klíčové,“ sdělil Vilímec s tím, že narovnání silnic 19/I a 20/I na Nezvěstice je v začátku, na který nejsou ani projekty ani vykoupené pozemky.

„Zástupci obcí a krajů se už na setkání předcházejícím zasedání komise shodli, že většina financí by měla směřovat do obcí. Vzhledem k tomu, že požadavky na zlepšení dopravní infrastruktury by samy vyčerpaly prakticky všechny možné peníze, vyšlo z toho pouze důstojné zkapacitnění silnic 19/I a 20/I,“ sdělil Fuksa s tím, že dohoda představitelů krajů a obcí z minulého týdne je pro něj bernou mincí.

Podle Vilímce tak v příštím roce dojde na akce obcí, které jsou už připravené. „Neměnili jsme ani jejich priority. Je otázkou, zda budou malé obce skutečně chtít kanalizaci a čističky. Jejich provoz by byl vzhledem k počtu obyvatel velmi nákladný,“ řekl Vilímec. Kanalizaci pro některé malé osady chtělo i Spálené Poříčí. „Ale jen pro ty, které jsou na potocích,“ vysvětlil člen komise a starosta města Pavel Čížek.

Nejdůležitější je podle něj právě kanalizace, vodovody a zateplení škol. Kanalizaci a čističku chtěl původně i Štítov. „Ale až na posledním místě. Prioritou jsou střechy obecních budov a místní cesty,“ řestarosta Václav Hudec.