Některé vesnické školy stále bojují o přežití s malým počtem žáků.
„Potom je ale v zájmu obecního úřadu, jestli bude školu dotovat ze svého. Pokud chce školu zachovat, tak nás nemusí zajímat nové vyhlášky o počtu dětí. Sami dobře víme, jak velké výhody málotřídní škola má, nedovedu si představit posílat naše prvňáčky do města,“ říká Jiřina Kubečková, ředitelka základní školy v Obořišti.
Podle bývalé ministryně školství Dany Kuchtové se připravuje nová vyhláška, která stanovuje počty dětí na třídu, financovaná by měla být celá škola namísto počtu dětí ve třídě. Prý by měla být do jednoho roku vypracovaná, je však otázkou, jak se k problematice postaví nově zvolený ministr školství.
Skutečností však zůstává fakt, že učitelé mají v málotřídních školách s dětmi výborné zkušenosti. „Učila jsem na velké škole ve městě a nedá se to srovnat. Práce s malým počtem dětí je velice individuální, ale na druhou stranu to pro mě osobně vyžaduje daleko větší přípravu na vyučovací hodiny. Organizace ve velké škole je rozdělena mezi více kantorů, kdežto tady jsme na to tři. Takže od ranního přivítání žáčků až do odpolední konzultace s rodiči jsem přítomna všemu,“ říká učitelka základní školy v Pičíně Taťána Pastuchová.
„O své dceři vím hned všechno. Každý den po vyučování mluvím s paní učitelkou. Jsem ráda, že může chodit do malé školy blízko domova,“ řekla maminka žákyně třetí třídy Stanislava Bedřichová.
