V posledních dnech přibývá na silnicích dopravních nehod, kdy řidiči vběhne do jízdní dráhy volně žijící zvěř. Výjimkou není ani Příbramsko. Zvířata před nástupem zimy cestují za potravou, a tak často musejí překonat překážku v podobě silnice. Zvláště nebezpečná je pro řidiče jízda v lesních úsecích a mezi poli. Situaci zhoršuje snížená viditelnost kvůli častým mlhám a mokrá nebo namrzající vozovka, kdy řidič zaregistruje zvíře na poslední chvíli a nedokáže včas nebo adekvátně reagovat. Ročně tak zahyne pod koly až 8,5 tisíce kusů zvěře. Největší škody jsou na srnčí zvěři a zajících. Často přebíhající divočáci také způsobí řadu kolizí.
Na Příbramsku policie eviduje od července letošního roku do konce září 45 dopravních nehod způsobených lesní, ale i domácí zvěří. Oproti loňskému roku ve stejném období je to o deset podobných kolizí více. Že je podzim z tohoto pohledu nejrizikovějším obdobím roku, dokazuje 16 střetů se zvěří jenom za září. Přitom v loni v září se stalo devět nehod. Jeden z posledních letošních případů se odehrál u obce Obory. Řidiči osobního auta vběhla do jízdní dráhy bachyně s devíti odrostlými selaty. Srážku s autem nepřežilo jediné. Nehoda se naštěstí obešla bez zranění řidiče.
„Skutečný počet střetů se zvířaty je mnohem vyšší, protože ne každá srážka je nahlášena jako dopravní nehoda. Pokud se nestane nic vážnějšího, řidiči nehodu neoznámí. Motoristé totiž nemají skoro žádnou šanci, že jim škodu někdo uhradí. U pojišťovny uspějí jen pokud mají mimo povinného ručení sjednanou havarijní pojistku,“ připomněla příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová.
„Odhadovaná škoda na zvěři jde do několika desítek milionů korun ročně. V některých honitbách jsou škody na srnčí a zaječí zvěři stejné nebo dokonce převyšují plánovaný roční lov. Myslivci pro snížení srážek provádí takzvané odváděcí krmení, které díky systematickému přikrmování v oblastech vzdálených od silnic, odláká zvěř mimo komunikace,“ uvedl Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Některá zvířata vytváří na podzim početnější skupiny, proto by řidiči měli počítat s tím, že když jim přes cestu přeběhne například srna, pravděpodobně ji bude následovat další. Střetů se zvěří každoročně narůstá a může za to pochopitelně i zvýšení počtu dopravních prostředků na silnicích.
„Důvodem je také zdržování zvěře u komunikací. Například zajíci rádi konzumují zbytky rostlin potřísněné posypovou solí a také využívají vyšší teploty povrchu vozovky pro vysušení srsti. V budoucnu bude určitě podobných kolizí přibývat vlivem přirozené denní nebo sezonní migrace zvěře,“ doplnil Šilha s tím, že mnoho řidičů při spatření zvěře reaguje prudkým sešlápnutím pedálu spojky a pedálu brzdy, a v tomto okamžiku se vozidlo stane neovladatelným.
„V takové situaci je potřeba zachovat klid a pedál brzdy včas pustit, a teprve potom se překážce vyhnout,“ připomněl ještě myslivec. Řidiči by si také měli uvědomit, že zvěř je za tmy oslněna dálkovými světly a ztrácí orientaci. Je proto nutné okamžitě přepnout z dálkových světel na tlumená.
Pokud po nárazu do auta zvěř zahyne, řidič si ji nemůže nechat. Podle zákona musí být předána nejbližšímu mysliveckému sdružení či Policii ČR, která zajistí předání.
zoom_in
