Proti záměru odtěžení odvalů po těžbě uranu na Příbramsku se začátkem června na zasedání zastupitelstva Středočeského kraje postavil starosta Petrovic u Sedlčan a krajský radní Petr Štěpánek (STAN). „Teď je ale na řadě ministerstvo životního prostředí, a proto vznikla petice, kterou chceme spolu s občany kolem hald ukázat náš nesouhlas. Podle nás jde především o negativní dopad na životní prostředí v okolí hald, které takový krok může způsobit. Navíc současný stav nikomu nevadí a životnímu prostředí neškodí. Sporné je také množství využitelného materiálu z uranových hald a celková ekonomická výhodnost. Naproti tomu nepotřebný materiál, kterého je naopak obrovské množství, se bude muset opět přemísťovat, a tím se zvýší prašnost v lokalitě. Vytříděný kámen nemá konstantní kvalitu, obsahuje těžké kovy a není vyloučena radioaktivita,“ míní petrovický starosta Petr Štěpánek. S ním souhlasí i část obyvatel z Příbrami a okolních vesnic. Podle nich rozebírání hald pro využití na kámen bude trvat desítky let a ponese s sebou zvýšený provoz nákladní dopravy, pravděpodobně i hluk a prašnost. To vše v blízkosti zástavby rodinnými domy.

Nicméně zcela opačný názor má Zbyněk Skála, vedoucí příbramské pobočky státního podniku DIAMO. Podle něj petice způsobí jen komplikace v už rozjetém projektu. „Za prvé je nutné konstatovat, že pan starosta Štěpánek za námi nikdy nebyl a danou problematiku s námi nijak nekonzultoval. Jde jen o téma, které ho má zviditelnit v senátních volbách,“ konstatuje Zbyněk Skála. Podle jeho slov DIAMO nemá jinou možnost, než likvidaci ekologické zátěže na Příbramsku v podobě odvalů řešit. „To nám ukládá zákon, současný stav nikdy nebyl brán jako konečný a my se ze zákona s následky důlní činnosti na Příbramsku musíme vypořádat,“ připomíná Skála.

DIAMO v současné době řeší dva projekty sovisející s likvidací odvalů. „Prvním je studie proveditelnosti na všechny čtyři varianty, jež jsme předložili dotčeným obcím, které se až na Háje a Dubno k tomuto záměru vyjádřily pozitivně. Druhý pak je možnost využití kameniv z odvalů na stavbu silničních staveb, jako například v podobě dostavby dálnice D4 směrem na Písek a Strakonice nebo v případě jihovýchodního obchvatu Příbrami,“ připomíná možnosti využití materiálu z hald ředitel příbramské pobočky DIAMA.

Naopak autoři petice apelují na veřejnost mimo jiné i tím, že existuje samovolná přírodní sanace hald zarůstáním vegetací, která vytváří ojedinělá rostlinná a živočišná společenstva, jež by byla rozebíráním odvalového materiálu z hald zničena.