„Vnímám plakáty mimo vývěsné plochy spíše negativně. Jedná se podle mě doslova o cirkus. Krajina, zastávky a příroda vypadají lépe přirozeně a bez plakátů,“ sdělila Deníku svůj názor Pavla Hovorková z Březnice. Mnoho plakátů je navíc vylepeno načerno. S černým výlepem plakátů bojují lidé všude.
Jak tedy postupovat, když chci veřejnosti něco sdělit a neporušit přitom, když ne zákon, tak alespoň pravidla? „Zájemci o výlep v Rožmitále musí zaplatit poplatek
v kanceláři kulturního klubu. S černým výlepem bojujeme odstraněním plakátů. Jiný trest se hledá složitě. Lidé si však zvykají na placenou reklamu,“ sdělil František Žán, vedoucí Kulturního klubu Rožmitál.V Rožmitále je k dispozici sedm vývěsných ploch.
Informovanost je důležitá, ale nesmí být nevkusná a nevhodná. „Lidé se dají v dnešní době oslovit i jinak než nevhodnými plakáty na každém rohu. My využíváme facebook a menší billboardy, které umístíme po domluvě na frekventovaná místa,“ popsal Filip Matoušek, ketrý je pořadatelem hudebních akcí.
Obchodníci využívají k propagaci svého produktu či zábavy nejen vývěsné plochy, ale běžně také stromy, zastávky, popelnice nebo části budov. „Podle mého by měla být rozumná regulace výlepů. Jedině v místech, kde je hodně lidí, jako jsou nádraží a náměstí, by se měly vytvořit výlepní plochy,“ myslí si o výlepu plakátů Martin Balík z Březnice.
Některá města za výlep peníze nevybírají. „V současné době u nás není výlep omezen nebo zpoplatněn. Odbor kultury má však za úkol situaci monitorovat,“ řekl starosta Březnice Jiří Štěrba. V Příbrami organizuje vylepení plakátů divadlo. Výlep se dělá každý čtvrtek a ceny jsou odstupňované podle formátu a doby, po kterou má plakát viset. V Sedlčanech umísťují plakáty do vývěsek, které chrání mříže, takže tím zamezují neplacené reklamě.
