Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plavkyně Lucie Leišová: Pro plavání nemám nadání

Příbram /ROZHOVOR/ - Dvacetiletá Příbramačka Lucie Leišová čas nemarní. Loni si splnila sen a přeplavala Gibraltarský průplav, dokonce se setkala i s britskou královskou rodinou. Více o dřině a dalších plánech prozradila Příbramskému deníku v následujícím rozhovoru.

12.7.2015
SDÍLEJ:

Lucie Leišová.Foto: archiv Lucie Leišové


Co bylo prvotním signálem, abyste přeplavala Gibraltar?
To bylo vlastně z hecu. Bazénové plavání už začínala být postupně nuda, tak jsem se vrhla na dálkové. Gibraltar byla také schůdnější volba než přeplavat La Manche, protože na termín bych musela čekat třeba i tři roky. Všichni básnili o tom, jaká je kolem Gibraltaru krásná příroda, jaká je to romantika,..

Na kolik se pak ta romantika podobala skutečnosti?
Romantika to byla, když jsem přijela. Ze začátku jsam si užívala východ slunce, ale po pár hodinách ve vodě už to taková romantika nebyla. Často se měnilo počasí, chytla jsem vysoké vlny, bylo mi několikrát i špatně a cíl se zdál být pořád v nedohlednu,…

Plavkyně Lucie Leišová. Uvažovala jste, že to prostě vzdáte?
I to mě napadlo. Ale pak jsem si představila cestu zpátky domů a bylo po rozhodování. Byla jsem připravená i zkolabovat, aby to vyšlo… I vůči lidem, kteří mi pomáhali, by to nebylo fér.

Jak na vaše rozhodnutí reagovalo vaše okolí?
Snad všichni tvrdili, že je to naprostá šílenost. Spoléhali, že neseženu tolik peněz. Ještě několik týdnů před závodem to skutečně vypadalo, že ty peníze neseženu. Ale povedlo se. Kdo nic neriskuje, nic nezíská.


Plavat několik hodin v kuse to chce pořádnou fyzičku. Co pro vás během přípravy byla největší výzva?

My jsme navíc ani s trenérem moc nevěděli, co od toho čekat. Hlavně to chtělo naplavat kilometry. A pak jsem se občas naložila do vany s ledem a solí, abych si pomalu zvykala. V poslední fázi už to vypadalo tak, že jsem jen jedla, spala, plavala, jedla, spala, plavala…

Skloubit přípravu se studiem asi taky nebylo nejjednodušší…
Tak před tím to bylo tak, že jsem od šesti do osmi chodila plavat, pak do školy. A od tří do čtyř zase na bazén. Takže denně to bylo tak patnáct uplavaných kilometrů plus pět šest naběhaných. O víkendu občas posilka. Bylo to hodně tvrdý. Musím ale říct, že mi hodně pomohlo to, že jsem měla individuální studijní plán.

Kolik sebezapření vás splnění snu stálo?
Sebezapření to bylo pro mě poměrně silné. V pátek večer se nemůžu sebrat a jít pařit až do rána. Chce to disciplínu. Nemůžu byť jeden trénink trochu ošidit. Co jsem ale hodně nenáviděla, tak bylo přemýšlet o tom, co jím. Já patřím k těm, co když mají chuť na hamburger, tak si ho prostě dají.

Plavkyně Lucie Leišová. Další splněný sen a obdivuhodná zkušenost je večeře s britským princem Edwardem, v rámci Mezinárodni ceny vévody z Edinburghu…
To byla také velká odpovědnost. Obavy jsem měla hlavně z protokolu. Vůbec nebylo vhodné, aby třeba bylo vidět tetování. A pak naučit se používat patnáct příborů a užívat správně tituly to bylo téměř sci-fi! Královská rodina ale byla neuvěřitelně milá a shovívavá. Princ byl úžasný hostitel. Dokonce se přiznal, že vodu nemá rád a nikdy by neplaval.

Co se vám během návštěvy královské rodiny nejvíce vrylo do paměti?
Já jsem to tehdy říkala v Show Jana Krause a nikdo tomu nevěřil. Byl to okamžik po mém projevu, kdy za mnou princ přišel s tím, že to bylo výborné a podával mi ruku.

"Stres a to všechno kolem toho ale udělalo své a já jsem mu vlastně dala takového „placáka". To jsem si říkala, že už je proti všem protokolárním pravidlům. On to ale ustál."

Vy jste navíc členkou Mensy. Nesměřovala vás rodina spíše ke studiu a vědecké kariéře?
Troufám si tvrdit, že v tomto ohledu jsem měla vždycky jasno, že na školu nesmím nikdy kašlat. Nevím, jestli je to výhoda nebo ne, ale mně učení vždycky šlo poměrně snadno, ačkoliv jsem to flákala. Věnovat se jen plavání to bych neriskla…

Řada lidí, si myslí, že úspěchy jsou často jen výsadou privilegovaných, těch, co prostě měli štěstí či „výhodnější" podmínky…
Je to paradox. Já třeba vůbec nejsem ze sportovní rodiny. Naši mě v tom ani vyloženě nepodporovali. Byli by raději, kdybych se věnovala něčemu smysluplnějšímu. Třeba v přípravě na Gibraltar se nijak neangažovali, peníze jsem si na to také musela sehnat sama,… To mi zůstalo do dneška když něco potřebuji, tak všechno zařizuji sama…

Plavkyně Lucie Leišová. Jakou roli v úspěchu hrají třeba i fyzické předpoklady a nakolik se dají ovlivnit tvrdým tréninkem? A jak velkou roli hraje štěstí?
To je další paradox, pro plavání zrovna nadaná nejsem. Spíše pro míčové hry. Ty mě ale moc nebraly. Raději budu čas věnovat tomu, co mě baví. I za cenu daleko většího úsilí. A štěstí? Bez něj to nejde. To si člověk často uvědomí až zpětně.

Nyní máte v plánu další „plavbu" z Českých Budějovic do Prahy. Tentokrát navíc s dobročinným podtextem.
Zhruba za dva týdny poplavu pro dvaačtyřicetiletého Radka, který zůstal na vozíčku po tom, co skočil do vody. Za to, co nám lidé přispějí, si pak bude moci pořídit handbike a vrátit se do života. Každý den uplavu desítku a tak kde skončím, tak další den začnu. Našli se lidé, hlavně tedy v diskuzích, kteří mi vyčítali, že jsem dostala sto tisíc na výlet, abych si zaplavala, ale co jsem vlastně dokázala. A mají pravdu. Já vlastně takhle mohu i pomoct. Tak snad se další plavba setká s úspěchem a pomůžu i někomu dalšímu. Více o plavbě zde

A vaše další směřování?
Začala jsem studovat mezinárodní vztahy, ale pokud mi ještě zbude čas a energie, tak bych po zimním semestru chtěla přidat ještě studium práv. Časem bych ráda také založila plaveckou školu.

Plavkyně Lucie Leišová.

Autor: Kateřina Chourová

12.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nejstarším sedlčanským tenistou je téměř 82letý Zbyněk Jetel.

Překročil osmdesátku, na kurtech bývá od jara do podzimu

Spolek pro kočku hledá dobrovolníky i podporu po opuštěné kočky.

Příbramští ochránci koček hledají podporu a pomoc

Rathův požadavek na odškodnění za pouta se vrací k obvodnímu soudu

Střední Čechy – Ucházet se o 30tisícové odškodnění má dál šanci někdejší hejtman Středočeského kraje David Rath, který před čtyřmi roky stanul před Krajským soudem v Praze jako jeden z účastníků procesu v kauze údajných korupčních manipulací se stavebními a zdravotnickými zakázkami kraje.

Spisovatelka Michaela Burdová: Láká mě spojení příběhu s obrázky

Sedlčany /FOTOGALERIE/ - Michaela Burdová žije v Sedlčanech na Příbramsku. Ve svých 27 letech je vyhledávanou autorkou fantasy knih pro děti a mládež. Patří k několika současným českým spisovatelům, které toto povolání uživí. Dosud jí vyšlo dvanáct knížek, a protože jí inspirace neopouští, v březnu 2018 pokřtí třináctou. 

Ayong si zahrál za českou reprezentační dvacítku

Příbram – Mladý útočník týmu 1. FK Příbram Bastien Karsten Ayong debutoval v nedávné reprezentační přestávce v dresu české fotbalové reprezentace do 20 let. Českého fotbalového útočníka původem z afrického Kamerunu nominoval do týmu pro zápasy Elite Tournament trenér reprezentace do dvaceti let, shodou okolností také Příbramák, Karel Krejčí.

Zastupitelé jednali o MHD, pozemcích, ale i o bezpečnosti na sídlišti

Příbram – Jedním z nejdůležitějších bodů programu pondělního zasedání městského zastupitelstva byla žádost provozovatele MHD o navýšení ceny za ujetý kilometr. Město bude dopravci o listopadu platit o dvě koruny víc. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení