Dostat se na vrch Plešivec není vůbec žádný problém, protože v těsné blízkosti vede železnice a autem je to také možné. Na kopec už ale musíte po svých.

Pokud vyrazíte z Rejkovic, kde je železniční zastávka (pouze na znamení), půjdete na vrchol po zelené. Je to sice nejkratší cesta, ale budete stoupat po nejstrmějším svahu.

Zelená vás zavede po západním svahu Plešivce přímo na jeden z vrcholů. Cestou můžete obdivovat i zajímavou flóru. Nahoře se ocitnete na takzvané Čertově kazatelně, odkud je nádherný výhled.

Odtud kousek po červené přijdete na druhý vrchol, který je blízko Fabiánovy zahrádky. Na druhé straně Plešivce jsou další krásná a přitažlivá místa.
Podle jedné z mnoha pověstí střeží na Plešivci sluj s kamenným stolem a zlatým pokladem hadí královna. Sídlí prý v Krkavčích skalách ve východním svahu kopce.

Velkým lákadlem pro turisty je například Smaragdové jezírko, odkud směrem k Viklanu je spousta studánek s výbornou vodou. Viklan je velkou ikonou Plešivce. Už se však nehýbe. Traduje se, že do něho uhodil blesk a mnohatunový kámen si sedl pevně navěky. Přitom dříve ho rozhoupalo i dítě.

Pokud plánujete vícedenní výlet, v přlehlých Jincích je možnost dobrého ubytování například v hotelu Kratochvíl nebo v hotelu Jince. V těchto zařízeních se pochopitelně můžete i najíst a občerstvit, ale nejsou to jediná restaurační a ubytovací zařízení v Jincích.

Brdský Plešivec, Olymp kraje, keltské oppidum, hora plná zázraků, to je jen krátký výčet názvů tohoto strážce brdských vrchů. Nachází se nedaleko městečka Jince. Jeho vrchol sahá do výše 653 metrů nad mořem. Podle jeho názvu Plešivec, nebo také „Plechý“ lze usoudit, že vrchol kopce byl kdysi zřejmě holý. Již od dob starých Keltů byl kopec obydlen a na jeho vrcholu se nacházelo oppidum o rozloze 56 hektarů, což jej řadí mezi největší oppidia v naší vlasti. Hradiště zde stálo už na přelomu doby bronzové a železné. Tato kultura se nazývala Knovizská a datuje se do 9. až 7. století před naším letopočtem. Dokladem osídlení jsou i archeologické nálezy bronzových nástrojů a ozdobných předmětů. Ne všechny nálezy se dochovaly, mnohé z nich skončily ve výhních kovářských mistrů. V současné době lze ještě spatřit staré valy hradiště. Původní krajina se zde však výrazně změnila. Především těžbou kamene ve zdejší skalnaté krajině. Těžba tu vykrojila terasovitá prostranství a poničila původní skály. Říká se, že zde stávalo městečko, které zaklel do kamení sám čert.