Zprůjezdnění by znamenalo vést komunikaci přes padrťskou kotlinu. Jenže ta je součástí evropsky významných chráněných území Natura 2000 a v návrhu CHKO je v nejpřísnější chráněné 1. zóně. Podle ochranářů patří Padrťsko mezi nejcennější lokality v Brdech.
Že to Plzeňský kraj myslí vážně, dokazuje snaha o územní studii, kterou zadal nově k vypracování a to právě rozšířením studie na území středních Brd. Studie má řešit zprůjezdnění Brd, vodní hospodářství a využití území pro turistiku a prostě, jak název napovídá, pro rozvoj.
Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec už po červnových povodních potvrdil zájem o stavbu poldru. „Letošní povodně opět potvrdily, že pro ochranu obcí z Rokycanska a jihu Plzeňska jsou nutná protipovodňová opatření v Brdech. Plzeňský kraj na nich ve spolupráci s Povodím Vltavy a dotčenými obcemi začne pracovat ihned poté, co stát převede část katastrů rušeného vojenského prostoru na obce z Plzeňského kraje," řekl hejtman.
Místo, kde se má poldr vybudovat, je dané. Povodí Vltavy nechalo už v roce 2006 zpracovat studii, která řeší způsoby zpomalení odtoku vody z Brd. „Byly navrženy velké nádrže, tedy poldr, v kombinaci s menším a poldry na přítocích do Klabavy. Koncepce řešení je jasná," řekl šéf plzeňského Povodí Vltavy Miloň Kučera.
Plzeňský kraj tudíž čeká na přidělení katastrů v Brdech a pak bude své plány realizovat. Nejsou ale tyto plány tak trochu v rozporu se záměrem ponechat krajinu středních Brd po zrušení újezdu v takovém stavu, v jakém ji udržela armáda? Tedy bez zástavby, bez oficiálního zprůjezdnění.
Co na to říká Karel Urban z újezdního úřadu, jenž má na starosti i ochranu přírody v zatím vojenské části Brd?
„Suchý poldr u Ameriky by znamenal zničení lokality Třítrubeckého údolí a demolici zámečku. Pak je sporné dopravní řešení, komunikace by musela protnout velmi cennou lokalitu Padrťské kotliny, protože spojení Plzeňský kraj – Středočeský kraj je kvůli poldru potom možné pouze přes Padrťě," míní Karel Urban. (kh, čtk)
