Rick Bryan hovořil o kapitánovi letadla, z jehož devítičlenné posádky se zachránili jen tři muži, s velkým respektem.

„Byl jako můj druhý táta," poznamenal se známky dojetí v hlase. „V roce 1982 byl mým šéfem a nejdřív mě najal, abych mu posekal trávník. Postupem času jsme se sblížili a protože sám neměl děti, vyvinul se mezi námi krásný vztah. Dokonce mě finančně podporoval při studiích, s ním a s jeho ženou jsme cestovali po světě," zavzpomínal návštěvník, který dosud pracuje na americké vojenské základně.

Zároveň potvrdil, že celý život si Norwel vyčítal, že dal 19. dubna 1945 nad Hradišťkem u Sedlčan rozkaz k opuštění zasaženého a hořícího letadla, a tak je poslal do náruči smrti. Netušil, že tam budou povražděni německými vojáky. Norwelovi a palubnímu techniku Wendellemu S. Snyderovi se podařilo hořící křídlo uhasit a pokračovali v letu.

Smutný osud čekal také desetičlennou posádku druhého bombardéru B17 G, sériové číslo 43-38701, kdy zasažený letoun vybuchl ve vzduchu a jen tři letci stihli použít padák. Trosky stroje dopadly na okraji lesa Kolihovy blízko Kosovy Hory a muži byli odvezeni na velitelství cvičiště na Konopišti.
Ředitel sedlčanského muzea David Hroch vedl Ricka Bryana k vitríně, kde jsou některé předměty ze sestřelených letadel, fotografie a informace o činnosti spojeneckého letectva nad Sedlčanskem. Sdělil mu, že A. Norwel navštívil Sedlčany celkem třikrát a těšilo ho, že byl vždy vlídně přijat. Při jedné z návštěv daroval tisíc dolarů na to, aby v muzeu zůstala důstojná vzpomínka na bombardovací letouny, které byly napadeny 19. dubna 1945 na Sedlčansku při své předposlední misi. „O všech návštěvách v Sedlčanech mi opakovaně vyprávěl a doporučoval mi, až do České republiky přijedu, ochutnat pivo," usmál se americký návštěvník.

Rick Bryan po návštěvě muzea projevil přání navštívit symbolický hrob letců u Hradišťka a také sedlčanský hřbitov, kde byl v roce 1946 odhalen společný pomník vojákům spojeneckých armád a na něm připevněna vrtule z jednoho amerického bombardéru.

Vrtule měla být později přetavena v hutích, ale tomu zabránil František Veselý a díky němu se mohla po roce 1989 na památník zase vrátit.
„Manželka Roberta Norwela ještě žije, je jí 96 let a každý týden ji chodím navštěvovat," uvedl Rick Bryan. „Robertu Norwelovi uspořádali státní pohřeb se všemi vojenskými poctami. Hrob má na hřbitově ve Washingtonu, kde jsou pohřbeni váleční hrdinové," sdělil. Marie Břeňová