Na většině našeho území padal sníh s deštěm, foukal mrazivý vítr, v horských a podhorských oblastech, včetně Brd, se tvořily závěje, které bránily rychlejšímu přesunu okupačních vojsk. Počasí dokreslovalo ponurou atmosféru. Obyvatelstvo bylo vyzýváno ke klidu. Lidé postávali v hloučcích a diskutovali o vzniklé situaci.

Na Příbram postupovaly směrem od Plzně a Českých Budějovic jednotky ze svazku 13. norimberského armádního sboru; na Rožmitál pod Třemšínem a Obecnici příslušníci 46. pěší divize a k Milínu složky 10. pěší divize německé armády. Ti, kteří se nacházeli poblíž příjezdových komunikací z těchto tří míst, měli možnost jako první spatřit mezi 13. a 14. hodinou okupanty.

Říšská branná moc se ubytovala v Příbrami v sokolovně, na Střelovně, v hotelích Brožek (dnes U Podařilů) a Praha ( dnes Horymír), později v kasárnách.

Dne 16. března 1939 obsadily další síly Wehrmachtu sídlo velitelství čs. vojenského cvičiště v Jincích. V čele německého uskupení dislokovaného od tohoto okamžiku na Jinecku stál genmajor Wilhelm Thams, jenž zde na velitelské funkci zůstal až do května roku 1945.

Někdejší československá vojenská střelnice v Brdech dostala nový název, Truppenübungsplatz Brdy-Wald a pro celé její území byl vyhlášen přísný zákaz vstupu českého obyvatelstva.

Josef Velfl