Poprvé přišel rod Colloredo-Mannsfeld o majetek v roce 1942, kdy německý říšský soud označil Colloredo-Mannsfeldy za nepřátele Německa, protože se odmítli přihlásit k německé národnosti a říšské státní příslušnosti. Za války se navíc Colloredo-Mannsfeldové zapojili do protinacistického odboje.

To jim ale v roce 1948 nebylo nic platné. Byli označeni za kolaboranty a za osoby nepřátelské Československé republice a na základě Benešových dekretů jim byly zkonfiskovány statky Dobříš a Opočno, protože při sčítání lidu ve 30. letech uvedli německou národnost. Postupně všichni Colloredo-Mannsfeldové Československo opustili. Zámek Dobříš již rodu navrácen byl.

Historický nákres původní budovy dobříšské radnice, jak vypadala v roce 1666.
Pohlednice z minulosti: Proměny radnice v Dobříši

Dalším významným starostou Dobříše byl Adolf Schart, který před válkou bojoval se světovou krizí a posléze i s okupanty. Starostou byl mezi lety 1932 a 1942. Nakonec byl popraven i z celou svou rodinou v době heydrichiády.

V čase německého nacismu dokázal odhodlaně vzdorovat okupační moci a snažil se pomáhat pronásledovaným spisovatelům Thomasu Mannovi a Lionu Feuchtwangerovi. Byl to vlastenec s obrovským sociálním cítěním, který nakonec stál před popravčí četou a ta mu vzala život.

Příbramská synagoga před demolicí.
Pohlednice z minulosti: Příbramská synagoga patřila k nejkrásnějším v Evropě