Na snímku z Brd je ale „dvoumužný“ stroj firmy Erco, jehož testování u VLP nedopadlo dobře. Karel Irmann, zaměstnaný u VLP Hořovice ve svém deníku zmiňuje: „V souvislosti se skladovou manipulací zmiňuji se ještě o pokusech rozřezávání dřev pomocí motorové pily „Erco“, stroje tohoto, který se u nás naprosto neosvědčil. I v pasece tento stroj u nás úplně selhal. Na neúspěchu byl ovšem do jisté míry vinen i majitel sám, který neměl ještě dostatek zkušeností.“
Požadavky na zaměstnance VLP ve 30. letech minulého století se v řadě věcí lišily od těch dnes. Dobový služební řád a další předpisy odrážejí nejen specifika tehdejší státní služby, ale také odlišné společenské normy, jež tehdy platily a které bychom nyní považovali za neliberální, ne-li diskriminační. Vojenští lesníci se na druhou stranu v tehdejších ekonomických reáliích první republiky těšili poměrně nadstandardním sociálním výhodám.
Služební instrukce pro zaměstnance vojenských lesních správ lesním hajným naopak nakazovaly jednat „se svými nadřízenými s mužnou otevřeností.“ Vůči podřízeným zaměstnancům a dělníkům, pak byl povinen „zachovati služební sebevědomí spojené s naprostou spravedlností.“
Vedle hospodářských úkolů hajní ostatně při obchůzkách měli kontrolovat také to, zda není nějakým způsobem poškozeno zařízení střelnice, dále prováděli revizi vedení telefonních linek a po dobu střelby konali hlídkovou službu na hranici uzavřeného prostoru.