Ten prodal veškerý majetek, a to tvrz, dvůr, ves, kaplanství, polovinu poplužního dvora v Libčicích, vesnice Mokřany, Hodkov, Mezný, Bratřejov a Bratříkovice Václavu a Ladislavu Popelům z Lobkowicz na Vysokém Chlumci. Ti potom dosadili na opuštěnou tvrz rychtáře a vypláceli mu 100 korců pozemků. Lesy a rybníky připojili ke svému chlumskému panství, pole propachtovali robotníkům.

Rod Nechvaliců se dále v historických pramenech neobjevuje. Mezi nejznámější rychtáře patřil rod Nováků, který vynikal svou krutostí k poddaným a ziskuchtivostí.

Původní tvrz stávala na návrší nad Počepickým potokem, na němž byl zbudován rybník Pilík. Tvrz byla v pozdějších letech rozbořena a zachoval se z ní jen klenutý sklep.

Největší památkou v obci je kostel sv. Mikuláše, pocházející z roku 1350 a nacházející se v jejím středu. Je obehnán zdí a býval tam i vodní příkop. Z toho lze usuzovat, že v minulosti plnil úlohu posledního útočiště osadníků před nepřáteli.

K Nechvalicím se také váže pověst, která je spojuje s Dub-lovicemi. Vesnice Dublovice a Nechvalice si pořídily nové zvony ve stejnou dobu a nechaly je pověsit, ještě neposvěcené, na své kostelní věže. Zvony však v noci odletěly a vyměnily se.

Na kamenech mezi obcemi, kde cestou odpočívaly, jsou dodnes vidět jejich otisky. Také svým hlasem připomínají svůj původ. Zvon v Dub-lovicích prý při zvonění volá: „Nechvalák!“ a nechvalický zase: „Dublovák!“