Nejen pracovníci ze záchranné stanice oba případy vidí jako zcela zbytečné a ošklivé. „Někteří lidi si prostě nedají pokoj. Nejdříve postřelená káně brokovou zbraní, pak jestřáb chycený do želez. Obojí bude mít dohru u příslušných institucí,“ řekl Pavel Křížek, ředitel a zakladatel Ochrany fauny ČR.
Zvláště případ mladého jestřába lesního byl tragický. Chráněný dravec měl totiž přeražené pařáty, zraněné oko a vykloubené a zlomené křídlo. Kvůli závažnosti zranění musel být nakonec utracen. Rentgeny na veterinární klinice v Příbrami potvrdily, že ani chirurgický zákrok by nepomohl.
I kdyby se stal zázrak a jestřáb to přežil, nebyl by schopen se nakrmit, protože potřebuje pařáty podržet kořist a on by o ně amputací jistě přišel. Po konzultaci s veterinářem Davidem Vokrouhlíkem z Veterinární kliniky na Zdaboři, kde dravce prohlédli a zrentgenovali, došlo na utracení, které ukončilo jestřábovo trápení.
Podle Pavla Křížka se podobné případy – včetně pokládání otrávených návnad s nebezpečným karbofuranem – neustále opakují. „Myslím si, že řešení je spíše v jednotlivých mysliveckých spolcích. Je smutné, že dochází k přečinům pytláctví, byť je obsažen v zákonu o myslivosti,“ poznamenal Křížek.
Myslivecké spolky se snaží pytláctví bránit. „ Máme mysliveckou stráž, která má určité pravomoci, jinak je to spíše na Polici ČR. Hlídáme, dnes už jsou k dispozici například přístroje na noční vidění, ale když po činu pachatelé nasednou do auta a odjedou, potom je může zastavit pouze policie,“ řekl Jan Kupka z mysliveckého sdružení Mníšek Les.
Smutné případy, kdy dojde k ublížení zvířeti, mohou policisté řešit různě, neboť i jednotlivé události se liší. „Ke stanovení právní kvalifikace musí být zjištěny a následně posouzeny všechny skutečnosti, obecně se může jednat například o přečin poškození cizí věci, týrání zvířat nebo o přestupkové jednání,“ doplnila mluvčí Policie ČR Monika Schindlová.
