„Řádění vody odnesli obyvatelé samoty Chalupy, kde byly největší problémy. Znepřístupněnou se stala oblast u Červeného Hrádku, kde také voda úplně podemlela a zničila most. Zrekonstruovat most se musel i u Pejšova mlýna,“ vybavoval si jednotlivé události místostarosta Miroslav Hölzel.

Pod vodu se podle Hölzela také ocitlo autobusové nádraží, fotbalové hřiště, lehkoatletický stadion Taverny, vyplaveny byly v Nádražní ulici někteří obyvatelé a škody se vyšplhaly nejméně na padesát milionů u obecního a o další desítky milionů korun narostla závěrečná bilance po sečtení škod u soukromého majetku. „V té době se projevila u obyvatel velká vlna solidarity a po opadnutí vody pomáhali například odstranit nánosy bahna v Zahradnictví bratří Buzků, v areálu chovatelů a spoustu brigádnických hodin odpracovali na poničených kurtech a dalších sportovištích,“ vzpomíná Hölzel.

Kouření v hospodách
Předzahrádky restaurací jsou terčem kritiky

Největší nápory vody, které se valily ze Sedleckého potoka, zadržela sedlčanská retenční nádrž. „Voda šla ale až na korunu hráze. Měli jsme velké obavy, kam by se až rozlila, kdyby přehrada neobstála. Určitě by se dostala až na náměstí,“ připustil.

„Na protipovodňové zabezpečení v objemu čtyř milionů korun jsme dostali státní dotaci, která pokryla devadesát procent investovaných nákladů. Důležitá jsou hladinová čidla na potoce Mastník v městské části i na přehradě. Abychom byli v dostatečném předstihu před přívaly vody varováni, je ještě jedno čidlo na Sedleckém potoce u Měšetic a další na lávce u Mastníku v Kosově Hoře. Pokud jde na Sedlčany voda od Kosovy Hory, víme to půl hodiny předem, od Měšetic máme informaci s hodinovým předstihem. Čidlo je také v Nádražní ulici u Pejšova mlýna a na mostě u areálu chovatelů, u přehrady a také Na Chalupách,“ vysvětloval místostarosta.

„SMS zprávy o stavu vody v případě zvýšení hladiny dostávají členové protipovodňové komise a majitelé nemovitostí v zátopové zóně. Na to navazuje varovný systém bezdrátového rozhlasu. Hlášení má na starosti městská policie, aby zprávy byly pro veřejnost srozumitelné,“ podotkl.

Příbramsko – Solenice a Kamýk byly před 15 roky nejpostiženější obcí regionu při katastrofální povodni 2002. Když se povodňová vlna hnala Vltavskou kaskádou, zatopila Solenice pod hrází Vodního díla Orlík a pod vodou se vzápětí ocitá i Kamýk nad Vltavou.
Kamýk byl při povodni nejvíce postiženou obcí

„S Povodím Vltavy jsme se dohodli také na úpravě toku potoka, prohlubovali jsme jeho koryto v části od čistírny odpadních vod a také pod jezem Mastníka. Při povodni v roce 2013 se ale ukázalo, že ani tohle není záruka, aby voda dostatečně a bez páchání škod odtekla z města. Samozřejmě se zpracovávaly nové protipovodňové plány, stanovovala se nová záplavová území,“ dodal.

Marie Břeňová