Nebyl mezi těmi, kteří na místo dorazili mezi prvními. S o to větším přehledem může hodnotit zásah, u kterého nebyl od počátku. Doslova „přistoupil za jízdy“. A stejně jako další členové týmů, které na místě pomáhaly, potvrzuje: tyhle scény z paměti nevymizí.

Na jeho poznatky v pondělí 8. ledna večer upozornila prostřednictvím twitterové sítě X mluvčí samaritánských záchranářů Petra Homolová. Sama je aktivní záchranářkou – a na místě zásahu rovněž nechyběla. A mimo jiné připomíná: zrovna doktor, který se podělil o své vzpomínky a dojmy, v sanitce úspěšně provedl takzvanou hrudní drenáž spojenou s odsáváním krve. Upozornila, že to je zákrok, který přímo „v terénu“ nepatří k běžným.

Lékaře, který nabídl svůj pohled a vlastní hodnocení, první zpráva o tragédii v univerzitní budově zastihla cestou z Příbrami na základnu. Při návratu z celkem běžného výjezdu spojeného s předáním pacienta na urgentní příjem oblastní nemocnice. Že tohle odpoledne nebude poklidné, naznačilo hlášení dispečinku: hlavní město aktivovalo traumaplán. Ještě stále během jízdy k mníšecké základně přišel konkrétní pokyn: fofrem do centra Prahy; shromaždiště je na mostě Svatopluka Čecha. „Obdržená výzva zněla: ‚Střelba v oblasti náměstí Jana Palacha‘,“ připomněl doktor.

První pocit? Takováhle cvičení se sice dělají, ale zrovna tři dny před Štědrým dnem? Naplánováno to mohlo být líp… A hned se vybavila vzpomínka na podobnou cestu do Prahy před dvěma roky. Tehdy šlo o nácvik zásahu s tématem střelby v budově Národního muzea. První otřes přineslo zjištění, že tentokrát je to skutečnost: přišlo něco, co se v Praze ještě nestalo.

„Cestou jsem se podíval do zpráv, kde již byly titulky jako střelba, množství mrtvých a zraněných. V místech, která důvěrně známe, která máme rádi!“ svěřuje se lékař samaritánů. A přidává první „ostré“ dojmy. Vůz s blikajícími majáky směřují na místo policejní hlídky. Stanoviště poblíž Golema, velkokapacitního kamionu pražské záchranné služby, se už hemží záchranáři. Stejně jako hasiči a policisty.

Profesionalita na místě, cestou i v nemocnici

„Je tam už náš inspektor provozu a několik našich sanitek. Všichni si nasazujeme helmy, bereme rukavice, vše naprosto automaticky. Nicméně jsme napjatí, všude je vidět překotná činnost,“ připomněl doktor. S tím, že první pokyn, který dostal, zněl: jít do Golema pomáhat s tříděním postižených a jejich následným ošetřováním. Tam policisté dopravili množství zraněných; většinou mladé lidi.

close Záchranáři Asociace samaritánů ČR na místě zásahu po střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy 21. prosince 2023. info Zdroj: archiv Záchranné služby ASČR zoom_in Záchranáři Asociace samaritánů ČR na místě zásahu po střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy 21. prosince 2023.

„Vypadá to jako na některém z cvičení, kterých jsem se zúčastnil, a přece to cvičení není. Většina poraněných ani nenaříká: byli podivně ztichlí, což nikdy nevěstí nic dobrého,“ poznamenal doktor. Hned na první pohled ocenil profesionalitu a sehranost týmu pražské záchranky včetně několika lékařů, kteří v té chvíli zraněné třídili: určovali pořadí jejich ošetření a to, kam kdo má být převezen. Prní nezbytný krok podle zásad medicíny katastrof, pokud na místě neštěstí potřebuje pomoc větší počet lidí. „Vidím střelná zranění: průstřely hlavy, trupu, končetin,“ konstatoval.

On sám dostal na starost dívku s průstřelem pravé poloviny hrudníku; těsně vedle hrudní kosti. Úkol? Pacientku, u níž je patrná hluboká porucha vědomí, ale naštěstí má zachovanou dechovou aktivitu, transportovat v sanitce s lékařským doprovodem do traumacentra vinohradské nemocnice.

„V případech takto těžkého poranění je zapotřebí provádět jen elementární diagnostické a léčebné kroky, které snižují pravděpodobnost úmrtí na místě nebo během transportu,“ uvedl lékař s tím, že ihned po naložení pacientky do sanitky zahájili zdravotníci podávání kyslíku – stačilo použít masku, intubace nebyla nutná – načež zavedli dva žilní katetry a podávali náhradní roztoky. Udělat ale bylo třeba ještě více.

„Při vyšetření zjišťuji, že jsou vymizelé dýchací fenomény a pohyby pravé, tedy postřelené poloviny hrudníku. To jsou neklamné známky, že se v pohrudniční dutině hromadí krev, popřípadě vzduch, což by mohlo v krátké době vést k zástavě oběhu. V takovém případě je nezbytné zavést do hrudníku drén a odsát hromadící se krev a vzduch,“ vysvětlil lékař nutnost zákroku, na který upozornila Homolová. S tím, že poté, jakmile to stav pacientky umožnil, blikající sanitní vůz vyrazil k Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. „Během převozu je pacientka stabilní, hodnoty saturace kyslíku i krevního tlaku jsou v rámci možností uspokojivé. Celkem bylo odsáto zhruba 1800 mililitrů krve,“ shrnul lékař další etapu svého působení v roli hlavního aktéra. Od kolegy na urgentu vinohradské nemocnice se mu za provedený zákrok dostalo uznání.

To už se doktor samaritánů zase mohl změnit spíše v pozorovatele. A opět má jen slova uznání – i zde mohl oceňovat rychlost a profesionalitu: „Je vidět výborná připravenost a sehranost týmů.“ Nezapomíná však ani na pochvalu mířící do vlastních řad; k členům týmu samaritánů, s jejichž pomocí se mu při neodkladném zákroku podařilo zvládnout krvácení: „Po celou dobu zásahu jsem se mohl stoprocentně spolehnout na úžasnou dvojici našich záchranářů. Mladé ženě jsme možná pomohli k záchraně života.“ Jedním dechem ale zdůrazňuje, že klíčové bylo i vše, co pak následovalo v nemocnici.

Když se společně s dvojicí záchranářů vrátil na místo zásahu u filozofické fakulty, největší šrumec už odezněl. Činnost zdravotníků spěla k závěru. Teprve v té chvíli přišel čas na celkové informace. A ty šokovaly i zkušené záchranáře, kteří už viděli a zažili leccos: střelec vzal život 14 lidem. Dalších 25 pacientů utrpělo zranění; někteří i velmi vážná. „Tohle bude muset každý vstřebat po svém,“ poznamenává zasahující lékař.

Pomáhat spěchali i lidé mimo službu

Stejně jako jiné zasahující složky připravili i samaritáni pro členy svých týmů podporu. „Pro všechny kolegyně a kolegy, kteří zasahovali přímo na místě, jsme zprostředkovali několik možností psychologické pomoci. Psychologický intervent postupně kontaktoval všechny účastníky zásahu a nabídl jim možnost individuálního sezení i účast na skupinovém setkání, které někteří z oslovených navštívili,“ uvedla mluvčí Homolová. S tím, že psycholog je k dispozici i nadále. Je totiž známo, že organismus může reagovat rozmanitě. Někteří účastníci mohou potřebovat odbornou pomoc až s časovým odstupem – možná i větším – nebo i opakovaně.

Záchranná služba Asociace samaritánů ČR Praha-západ byla jednou ze zdravotnických organizací, které se do zásahu po tragické střelbě zapojily po boku pražských záchranářů. Její ředitel Milan Majer shrnul nasazení samaritánů: k zásahu vyslali 17 posádek vozů rychlé zdravotnické pomoci (což jsou záchranáři v sanitce bez lékaře), jednu lékařskou posádku a tři inspektory provozu. Oceňuje, že na pomoc přispěchali i kolegové, kteří neměli službu.

„Ve svém volnu a zcela dobrovolně,“ zdůraznil Majer, jenž současně oceňuje i fungování dispečinku. Říká dále, že díky připravenosti členů týmů a jejich nasazení to byli právě samaritáni, kdo se zapojil do ošetřování a staral o transport bezmála poloviny pacientů: z celkového počtu 25 šlo o 12 zraněných. „Z toho pět těžce, pět středně těžce a dvě lehce zraněné osoby,“ upřesnil Majer. Jedním dechem připomíná, že se nevyznamenali jen zdravotníci: zpětně oceňuje i fungování policie a hasičů. „Ti všichni si zaslouží obdiv a úctu,“ zdůraznil.