V týdnu dokonce předali zástupci obcí a sdružení Brdy nad zlato petici proti průzkumu a těžbě zlata předsedovi Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR Marcelu Chládkovi.

„Na petici bylo přes 12 000 podpisů," řekla Příbramskému deníku Markéta Balková, starostka Hvožďan a místopředsedkyně sdružení Čechy nad zlato. Snaha zabránit těžařským firmám dobytí ložisek zlata se může odpůrcům těžařské lobby podařit. Alespoň prozatím. Proti průzkumu a těžbě zlata je totiž i nová vláda.

Během večera promluvil ve Hvožďanech také docent Luboš Babička. Posluchačům vysvětlil nejen možná rizika těžby, ale také vliv arsenu a kyanidu na lidské zdraví.

„Vytěžená hornina by byla pro nás a několik dalších generací zdrojem toxických látek," vysvětlil. Zároveň také posluchače upozornil na možné zájemce, kteří by chtěli odkoupit od místních pozemky. „V tomto případě se rozhodně vyplatí obezřetnost," dodal Luboš Babička. 

Co by těžba zlata znamenala pro Hvožďany? Jaké by byly následky? Podle docenta Babičky by se tak zdevastovala příroda nejen na Hvožďansku, ale i následky by pocítily vesměs celé střední Čechy. Došlo by ke znehodnocení jak zemědělské půdy, tak ke kontaminaci zdrojů pitné vody.

„Náklady na těžbu a s tím spojená rizika mnohonásobně převyšují možné výhody, které by z toho pro obce plynuly," řekl směrem k zastáncům těžby. Jako příklad uvedl také Mokrsko. S ohledem na samotnou rozlohu lomu a zajištění oblasti proti sesuvu půdy by se tak v Mokrsku vytěžilo více než 36 milionů tun horniny.

Tak by se na povrch země dostaly těžké kovy, především arsen. „Arsen, pokud je pod zemí a bez přístupu světla, vzduchu a vody, tak se nic neděje. Ale jen do té doby, než se dostane na povrch. Poté dojde k přeměně arsenu na jeho sloučeniny, které jsou vysoce toxické," varoval Babička.

Docent Luboš Hrdlička,  zároveň místní upozornil: Neprodávejte své pozemky cizím osobám

close Docent Luboš Babička.  zoom_in

Na přednášce promluvil také docent Luboš Hrdlička, který byl vedoucím Katedry kvality zemědělských produktů na České zemědělské univerzitě v Praze, Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Nyní pracuje jako expert EFSA. O těžbě zlata pohovořil také s Příbramským deníkem.

Co je podle vás největším problém těžby zlata?
Nejde jen o to, že by po těžbě zbyl jakýsi kráter, ale také o devastaci celé krajiny. Jako soudní lidé samozřejmě nemůžeme nic namítat proti těžbě surovin, to bychom se v podstatě vrátili o pět set let zpátky a ještě by to bylo málo. Vždycky si ale musíme uvědomit, za jakou cenu budeme těžit a co z toho budeme mít a jaké budou následky.

Těžba by výrazně ovlivnila i krajinu. Jak?
V tomto případě v podstatě neexistuje takový způsob rekultivace, aby tyto těžké kovy, zejména tedy arsen, nezničily okolní přírodu. Půda by byla znehodnocená a nebylo by možné ji poté zemědělsky využít. Během krátké chvíle by byly zlikvidovány veškeré zdroje pitné vody, vodních toků. Což by samozřejmě ohrozilo i život ve vodách.

Zvýšila by se také prašnost?
To, co by se vytěžilo, by se pak rozemlelo na jemnost pudru. Zvýšila by se zároveň silně prašnost, a to v oblasti v několika desítkách kilometrů. Tyto částice by se vdechováním usazovali lidem na plicích.

Jaký dopad by měla těžba na lidské zdraví?
Na povrch země by se vytěžil arsen a jeho sloučeniny a vytěžená hornina by tak byla pro nás a několik dalších generací zdrojem toxických látek jak ve vodě, vzduchu, tak také v půdě. Působením na lidský organismus by pak docházelo k potratům, rodily by se deformované děti, vdechované částice by se lidem usazovali na plicích, průduškách. Což by přerostlo v rakovinu plic. Smrt po otravě kyanidem by byla jen otázka několika hodin.

Co byste poradil obyvatelům?
Aby neprodávali své pozemky cizím osobám a společně se sdružením pomáhali dohlížet na to, aby nedošlo k nějaké úpravě či změně zákona, který by mohl podpořit těžbu zlata.