Během každoročního setkání se tradičně ujímá slova historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Kvůli nemoci ale letos nemohl být přítomen. Jeho řeč tedy v zastoupení přednesla Pavlína Hofmanová z příbramského odboru školství, kultury a sportu. V úvodu připomněla nepokoje, které nastaly v Rakousku-Uhersku, jehož součástí byly i české a slovenské země, a v dalších mocnostech. Problémy poměrně rychle vyústily v první světovou válku. Konflikt si nakonec vyžádal miliony obětí po celém světě.
„Jen z Příbramska se počet mrtvých a nezvěstných odhaduje na několik tisíc. Němými svědky nesmyslného zabíjení jsou dnes pomníky a památníky obětem 1. světové války na příbramském hřbitově a také na Březových Horách,“ připomněla Hofmanová.
Šlo o 252 mužů z Příbrami, jiné prameny uvádějí 260, kteří v boji položili své životy nebo zahynuli na následky zranění a nemocí. Někteří z nich zůstali nezvěstní. „Z Březových Hor se domů nevrátilo 134 vojáků,“ dodala řečnice.
Následoval popis sledu událostí, které vedly nejen ke konci jednoho z nejkrvavějších konfliktů v moderních dějinách lidstva, ale také ke vzniku samostatného Československa. To svou nezávislost vyhlásilo 28. října 1918. Výraznou politickou osobností této doby byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Pietní akt v Příbrami připomněl také význam československých legionářů, kteří na zahraničních frontách bojovali proti vojskům Ústředních mocností. „Tyto naše legie se staly výrazem vlastenectví českých a slovenských válečných zajatců a zahraničních krajanů, kteří chtěli pomoci v boji proti Rakousku-Uhersku, Německu a jejich satelitům. Dosud se podařilo získat údaje o 637 legionářích z Příbrami. Z Březových Hor se do odboje zapojilo 83 legionářů,“ doplnila Hofmanová.
Vzpomínkové akce se účastnilo vedení města v čele se starostou Janem Konvalinkou a místostarosty Vladimírem Karpíškem a Miroslavem Peterkou, zástupci Československé obce legionářské jednoty Příbram, hasičských sborů, církví, spolků, policie a další hosté včetně veřejnosti. Dominika Zikmundová, pedagožka ze Základní umělecké školy Příbram, během obou setkání zazpívala českou státní hymnu.