Historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl připomněl, že za názvem čtvrti je zajímavá historie. Část Příbrami, kde se ulice Hornických učňů nachází, souvisí s poválečným mohutným rozvojem báňské činnosti v regionu. Tehdy zde začal rapidně růst počet obyvatel pracujících v hornictví. „Na území ohraničeném původně loukami a poli, mezi do té doby samostatnými královskými horními městy Březové Hory a Příbram, byl v roce 1947 předán k dispozici první trojblok domů. Po něm následovaly další objekty, kde postupně vznikla čtvrť s názvem Stalingrad. Toto zprvu neoficiální pojmenování lokality se zrodilo podle některých z těchto domů, které byly určeny výhradně sovětským expertům pracujícím v uranovém průmyslu na Příbramsku,“ vysvětlil historik. Další domy sloužily převážně obyvatelům města.

V roce 1950 došlo k přesnému vymezení tohoto území a následovalo oficiální pojmenování, které bylo uskutečněno v ten samý rok 15. června. Bylo tak učiněno na základě rozhodnutí Městského národního výboru v Příbrami.

Ilustrační foto
Kapacita školek v Příbrami je naplněná. O umístění ukrajinských dětí se rozhodne

„V zápise z příbramské kroniky je uvedeno, že to bylo ‚na důkaz vděčnosti a obdivu k hrdinným obráncům tehdejšího Stalingradu v době 2. světové války‘. Zástavba zde i v dalších místech pokračovala a v roce 1953 nakonec došlo k direktivnímu spojení Březových Hor s Příbramí. Z doposud samostatného města Březové Hory se tak stala příbramská městská čtvrť,“ doplnil Velfl.

Zajímavostí jména Stalingrad je podle něj i fakt, že se udrželo mezi obyvateli i po takzvaném odbourávání kultu osobnosti J. V. Stalina v druhé polovině 50. let minulého století. Přežilo i v době Pražského jara v roce 1968 a v neposední řadě i po sametové revoluci. 

Historický odkaz

„Je tomu snad proto, že si jej lidé spojovali více se zdejší typickou zástavbou a architekturou než s nějakými politickými souvislostmi. A i dnes pro mnoho příbramských občanů zůstává nezaměnitelné za jinou část města. Prostě vědí, kde to je, i když již mnozí ani neví, proč se to tak jmenuje,“ podotýká historik.

Letošnímu dětskému dni v Příbrami přálo počasí
FOTO: V Příbrami otevřeli nové parkourové hřiště. Jedno z největších v Česku

V souvislosti s válkou na Ukrajině se však otevřela diskuze, zda není na čase zastávku nadobro přejmenovat. Podle posledních informací je radnice změně názvu nakloněna. „Toto pojmenování určitě není jakýmsi vzýváním tehdejšího režimu, ale historický odkaz na tu dobu. Nicméně vůli města je tento název přestat používat a nahradit jej jiným, například Staré sídliště,“ uvedl starosta Příbrami Jan Konvalinka.

Přejmenování zastávek je součástí změn linek a zpravidla k němu dochází jednou ročně. O to se stará dopravní úřad Středočeského kraje, a to pouze v odůvodnitelných a závažných případech. Děje se tak po předchozím projednání se zástupci obce, která ke změně názvu zastávky dává podnět.

Ředitel Hornického muzea Příbram řekl, že není příznivcem podobných přejmenování. „Odsuzuji agresi současného putinovského Ruska proti Ukrajině, nicméně se domnívám, že obrana Stalingradu v době druhé světové války proti hitlerovskému Německu a jeho spojencům nemá se současným děním na Ukrajině nic společného. Navíc porážka hitlerovců u Stalingradu znamenala jeden z nejdůležitějších zlomů ve vývoji druhé světové války – za mne určitě pozitivní historický jev,“ podotkl Josef Velfl, který je navíc toho názoru, že pokud přece jen dojde k přejmenování, spousta obyvatel města bude dál používat označení ‚Stalingrad‘, byť už to nebude napsáno na tabulce autobusové zastávky.