Nechybí mezi nimi ani motoristický areál v Dlouhé Lhotě u Příbrami, byť z některých částí středních Čech to lidé mohou mít blíž k sousedům. Zaregistrovat se k účasti v některém z 50 termínů mohou na webu Jedu s dobou i v motoristických areálech s centry bezpečné jízdy třeba v Hradci Králové, Jihlavě, Mostu či Sosnové u České Lípy.

„Kurzy jsou díky podpoře z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů pro účastníky zdarma,“ upozornil za pořadatele Bohumil Pácl z Autoklubu ČR. Není přitom sám, kdo seniory zve, aby si své dovednosti osvěžili či se i přiučili něčemu novému a seznámili se s novinkami v dopravních předpisech. „Jako patron projektu se osvědčil 'Monsieur Dakar' Karel Loprais. Ten navíc dostal posilu. Do akce jde po absolvování kurzu s nadšením a s elánem sobě vlastním také herec Pavel Nový,“ připomněl Pácl.

Světová rekordmanka a dvojnásobná olympijská šampionka v hodu oštěpem Barbora Špotáková
Projekt Atleti spolu – Den s českou atletikou vyzývá k pohybu a sportu

Karel Loprais se celosvětově proslavil jako šestinásobný vítěz Rallye Dakar v kategorii kamionů. Herec Pavel Nový zase nevystupuje jen jako protagonista vzdělávacích videí zaměřených na techniku. Zrovna od něj zní pozvání do Dlouhé Lhoty na Příbramsku nehraně. Sám si tam vyzkoušel, na vlastní kůži a ve svém autě, o čem přesně projekt Jedu s dobou je.

„Je to opravdu skvělé. Můžete si otestovat, jak svůj vůz zvládat v krizových situacích, nebo si uvědomit, jak fungují nejrůznější pomocníci v autě,“ řekl a upozornil, že senioři se tak důkladně seznámí s elektronickými vychytávkami, které má právě to auto, v němž sami jezdí. „Je to užitečné, protože pak člověk není překvapený na silnici,“ shrnul vlastní zkušenost.

Zkušenosti z polygonu

Přikyvuje i Loprais, který připomíná, že za svou závodní kariéru prožil spoustu horkých momentů a vždycky se snažil vzít si z nich ponaučení. Sbírat zkušenosti na polygonu i ve věku, kdy životních zkušeností už má člověk na rozdávání, považuje za ideální. „Vyzkoušet si reakce vozidla je jeden z nejlepších tréninků pro bezpečnou jízdu v silničním provozu. Neznám lepší recept,“ sdělil Loprais.

Šestihodinový program podle Páclových slov zahrnuje teoretickou část, věnovanou novinkám v legislativě a zásadám bezpečné jízdy, ale především právě praktickou část na polygonu. Včetně nácviku zvládání smyku, vyhýbacích manévrů či krizového brzdění. Nechybí ani ukázky první pomoci s praktickým nácvikem. Přičemž koordinátor projektu Libor Budina rovnou odpovídá i na nevyslovenou otázku: Pokud by snad měl někdo obavy, že mu na zdokonalovacích testech někdo „půjde po papírech“ – třeba kvůli vysokému věku – ke strachu není důvod.

Ilustrační foto
Modré zábrany na nádražích přestávají být pravidlem. Někdy kazí vzhled budov

„Naší zásadou je individuální, lidský přístup, rada, jak se za volantem chovat čím dál lépe. Na věk se nehledí. Naopak si ceníme zkušeností. Naši klienti se mohou navzájem obohacovat jejich výměnou,“ poznamenal Budina.

Také prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček, který je současně předsedou klubové Asociace center pro zdokonalovací výcvik řidičů, seniory za volantem chválí. „Je mi sympatické, jak ke všemu přistupují s pokorou ve smyslu, že žádný učený z nebe nespadl a je zapotřebí se vzdělávat celý život,“ uvedl.

Řidiče v seniorském věku vnímá jako lidi, kteří se podle letitých zkušeností snaží jezdit opatrně a nikam se bezhlavě nehrnou. „Bohužel, pokud se již něco stane, jsou nadprůměrně zranitelní. Co mladý člověk může přejít lehkým zraněním, u staršího může skončit závažnějším. Stejně tak pohotovost a reakční doba se s věkem mohou zhoršovat,“ upozornil s tím, že s roky navíc nepřicházejí jen rozvaha a zkušenosti.