Kvůli jarním mrazům mnoho ovocných stromů a keřů pomrzlo a vosy nemají co žrát. Útočí tak zejména kolem stánků s občerstvením. A čím více je teplo, tím více je vos. „Vosy se letos přemnožili, ale to k přírodě patří. Jeden rok se daří lépe a další hůře. Jednotlivé druhy hmyzu využívají každou příležitost,“ uvedl včelař Jaromír Tejkl.
Hasiči ale vyjíždějí k likvidaci rojů a hnízd pouze v případě, že hrozí nebezpečí. „Vyjíždíme likvidovat roje na veřejném prostranství, kde hrozí pobodání dětí nebo alergiků, v případech, kdy se roj usadil na veřejné budově, dětském hřišti nebo mateřské školce. Hasiči nejsou deratizační firma a nevyjedou k zásahu na vyžádání každého. Musí vyhodnotit nebezpečnost situace,“ upozornil tiskový mluvčí středočeských hasičů Ladislav Holomčík.
Podle něho může dokonce policie občana, který zneužil linku tísňového volání, pokutovat. Pokud máte tedy vosí hnízdo na svém pozemku a nehrozí bezprostřední nebezpečí, volejte deratizační firmu. V Příbrami provádí deratizaci například Daniel Gaňo z firmy Deratizace Global. „Deratizaci provádíme chemicky, vysokou koncentrací insekticidních látek. Používaná metoda je šetrná k životnímu prostředí a samotný zásah netrvá zpravidla déle než hodinu. Záleží na velikosti, aktivitě a nedostupnosti hnízda,“ uvedl Gaňo.
Podle něho jsou nejvíce nebezpečné vosy útočné, které mají hnízda v zemi, pod kamenem apod. „Jsou sice menší, ale jakmile se k nim někdo přiblíží, hned útočí. Vosa obecná má zase agresivnější jed zejména ke konci srpna. Záleží ale, kolik jedu do těla vpraví,“ dodal Gaňo.
Mnohem nebezpečnější bodnutí než od vosy je ale od sršně a včely. Sršní bodnutí obsahuje o něco více toxických látek než to vosí a hlavní nebezpečí tkví ve stylu útoku. Sršni útočí často i bez vyprovokování a bodají i několikrát za sebou. Ovšem nejvíce toxinů v jedu obsahuje bodnutí včelí. Bez alergických reakcí se odhaduje smrtelná dávka pro člověka na 500 bodnutí. Pro dítě je tato hodnota odhadovaná na 50 bodnutí.
„Letos mě bodla vosa už dvakrát. Nejprve ve venkovní restauraci v Příbrami se mi usadila do výstřihu, tak jsem ji rukou smetla a stačila mě lehce bodnout. Prso mi trochu oteklo. O tři dny později jsem byla u starého koupaliště v obci Praskolesy, kde mě silně píchla do paže. Nevšimla jsem si jí a připažila. Přestože jsem si do deseti minut přiložila octový obklad, měla jsem silnou alergickou reakci. Paže byla čtrnáct dní oteklá, zarudlá a střídavě svědila a pálila. Ruku jsem vůbec nemohla ohnout,“ popsala žena z Berounska. Od lékaře dostala předepsaný Zodac a Dithiaden, což jí pomohlo.