Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příbram měla Italy ráda pro jejich skromnost a zbožnost

Příbram /HISTORICKÉ SNÍMKY, VÝZVA/ – Jako štafeta předávaná z generace na generaci koluje v mnoha rodinách v Příbrami a okolních obcích vzpomínka na italské vysídlence. Staří i mladí lidé s dětmi z údolí Ledro museli za první světové války opustit své domovy a s nejnutnějšími věcmi se nechat vlakem odvézt na úplně neznámé místo. Tím místem byla právě Příbram, ale také například Milín nebo Nový Knín. Vysídlenci tehdy našli v českých rodinách zázemí a práci.

14.4.2013
SDÍLEJ:

ZLEVA Marisa Dubiny, Milada Voláková – Mojsejová, Kateřina Mojsejová, Patrizia Pellegrini, Stanislava Šimková v příbramské Galerii V Potoční.Foto: archiv Kateřiny Mojsejové

Od těchto událostí sice uplynula řada desetiletí, ale vzpomínky a přátelství mezi potomky kdysi spřízněných rodin přetrvávají dodnes. Psali jsme o tom zhruba před měsícem, krátce po jedné z pravidelných návštěv Italů v Příbrami.

Jedním z potomků je Kateřina Mojsejová, vnučka Stanislava Voláka z Příbrami, muže, jenž Italům poskytoval práci, zázemí a obživu. „Byl to můj dědeček, který mne o této dějinné skutečnosti informoval a doporučil mi, abych této události věnovala pozornost," prozradila Kateřina, kterou právě historické události v rodině ukázaly životní směr. „Historickému tématu vysídlenců z Valle di Ledro, kteří byli nedobrovolně deportováni do Příbrami během trvání první světové války, jsem se v roce 1998 věnovala v rámci své vysokoškolské seminární práce," potvrzuje Kateřina.

Vizitka Kateřiny Mojsejové: Rok narození: 1974, Příbram
Zájmy: historie, výtvarné umění, kreslení, cestování po hradech a zámcích, aktivní pěší turistika
Životní motto: Pospíchej pomalu (Suetonius, Augustus)
Profese: vystudovala obor kulturní historie v rámci Historického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (1994-1999). Po dokončení studia nenašla v Příbrami uplatnění, a tak od roku 2000 dojíždí za prací do Prahy. V současné době pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny, které je pracovištěm Akademie věd České republiky.  

„Za připomenutím této důležité součásti historie Ledrenského údolí stál Svaz obcí Valle di Ledro. Záštitu nad tímto projektem převzal i velvyslanec České republiky v Itálii Vladimír Zavázal. Ještě před tím v roce 2006 se skupina autorů z Valle di Ledro v čele s Dariem Colombou pustila do shromažďování dokumentů z doby před více jak devadesáti lety. Nejprve u nich doma v Itálii a pak i v Čechách. Když tvůrci budoucího filmového dokumentu přijeli v roce 2006 do Příbrami, významně jim při získávání kontaktů a dobových dokumentů pomohla moje teta Stanislava Šimková. Osobně je doprovázela po úřadech v Příbrami, doplnila jim archivní materiál a sama nakonec v tomto filmovém dokumentu hovoří na kameru," vzpomíná Kateřina.Aby se na téměř stoleté události postupně nezapomnělo, začalo se v roce 2007 hovořit o družbě se zemí, která poskytla azyl obyvatelům z Ledrenského údolí, kteří byli nuceni opustit své domovy z důvodu vypuknutí první světové války.

„Oboustranné přátelství je tak stále více prohlubováno a rozvíjeno. V únoru 2010 došlo například k přejmenování některých ulic v Ledrenském údolí podle českých měst a vesnic, ve kterých Ledrenští během války pobývali. Můžeme tam nalézt ulice pod názvy Příbram, Chyňava, Ptice, náměstí Nový Knín a podobně," říká Kateřina. Sama prý navštívila Itálii třikrát, což je podle ní málo na to, aby ji poznala, ale dost na to, aby ji tato země okouzlila.

Téměř stoletý příběh z Příbrami…

V květnu 1915, po vypuknutí první světové války, museli během krátké doby všichni obyvatelé Ledrenského údolí opustit své domy, zanechat dobytek, vzít si jen nejnutnější věci a odjet na určené neznámé místo. V té době žili Ledrenští v absolutní chudobě, nebyla práce, muži byli nuceni odcházet za prací do Ameriky, Argentiny nebo Uruguaye a živit sebe i své rodiny. Již letitý děda Teodosio Baruzzi nechtěl opustit svůj dům a vydat se na cestu spolu s dalšími uprchlíky z Ledrenského údolí. Byl přinucen až četníky odejít a dohonit své blízké, kteří již byli na cestě del Ponale. Následkem těchto událostí již dne 26. května 1915 přivezly zvláštní vlaky do Příbrami italské vysídlence z této frontové oblasti. Jednotlivé rodiny jim poskytly práci, většinou na statcích, polích nebo například v zahradnictví u Voláků v Příbrami. Manželé Volákovi, Anna a Josef, provozovali zahradnictví v Příbrami již před vypuknutím první světové války. V době trvání první světové války byl Josef Volák odvelen na frontu. Poté, co padl do válečného zajetí a po útrapách strávených coby válečný zajatec na ostrově Asinára, vstoupil do francouzské legie. Mezitím Anna Voláková pokračovala v provozování zahradnictví. V zahradnictví jí pomáhala také její dcerka Mařenka. Když Italové přijeli speciálními vlaky do Příbrami, byli ve velmi zuboženém stavu. Anna Voláková poskytla několika Italům práci v zahradnictví a zajistila jim stravu (především zeleninu vypěstovanou v zahradnictví). V létě roku 1967 se skupina obyvatel z Ledrenského údolí ve složení: Giuseppe Rosa a jeho manželka Giuseppina Baruzzi, Vigilio Brighenti, Paolo Piva, Luigi Rosa, Aleardo Tomasoni, vydala na cestu do Příbrami, kde v exilu pobývali Ledrenští a kde se jim dostalo přijetí. Osud chtěl, aby se setkali se Stanislavem Volákem. Byli jím přijati na obecním úřadě s velikou slávou a dostali od něho mnoho informací. S velikou radostí a dojetím se také setkali s paní Annou Volákovou (maminka Stanislava Voláka), která si pamatovala "Pepica" (Giuseppe Rosa). Po 53 letech mohl s radostí obejmout a poděkovat paní Anně za všechno, co pro něho během jejich exilu udělala. Po té v trentinském deníku L´Adige vyšel článek spolu s fotografií o jejich nezapomenutelné cestě. V roce 1982 skupina obyvatel z Moliny di Ledro ustkutečnila již podruhé cestu do Čech a Příbrami, nyní v tomto složení: Giuseppe Rosa s manželkou Baruzzi Giuseppina, Cornelio Boccagni s manželkou Agnese Beretta, Vigilio Brighenti, jeho syn Franco (bývalý starosta Moliny di Ledro) s manželkou Carmen Boccagni a Giuseppina Boccagni. Autor: Kateřina Mojsejová

Okénko do historie:

Stanislav Volák, syn Anny Volákové, se skupinkou Italů z Moliny di Ledro: Giuseppina Baruzzi (sedící vpravo), Giuseppe ROSA (sedící vlevo), Germano Piva (stojící nad Giuseppinou Baruzzi), Stanislav Volák (stojící druhý zleva). Foto pořízeno v Příbrami.

Stanislav Volák, syn Anny Volákové, se skupinkou Italů z Moliny di Ledro: Giuseppina Baruzzi (sedící vpravo), Giuseppe ROSA (sedící vlevo), Germano Piva (stojící nad Giuseppinou Baruzzi), Stanislav Volák (stojící druhý zleva). Foto pořízeno v Příbrami.

Italští přátelé s rodinou Stanislava Voláka, Praha, Pražský hrad, 1982.

Italští přátelé s rodinou Stanislava Voláka, Praha, Pražský hrad, 1982.

Výzva čtenářům:Snímky zachycující právě tuto událost můžete mít doma ve svých rodinných archivech. Spolek přátel Ledra žádá veřejnost o zapůjčení dokumentů na na e-mail: j.otipkova@o-h.cz. (red)

Autor: Markéta Lišková

14.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nejstarším sedlčanským tenistou je téměř 82letý Zbyněk Jetel.

Překročil osmdesátku, na kurtech bývá od jara do podzimu

Spolek pro kočku hledá dobrovolníky i podporu po opuštěné kočky.

Příbramští ochránci koček hledají podporu a pomoc

Rathův požadavek na odškodnění za pouta se vrací k obvodnímu soudu

Střední Čechy – Ucházet se o 30tisícové odškodnění má dál šanci někdejší hejtman Středočeského kraje David Rath, který před čtyřmi roky stanul před Krajským soudem v Praze jako jeden z účastníků procesu v kauze údajných korupčních manipulací se stavebními a zdravotnickými zakázkami kraje.

Spisovatelka Michaela Burdová: Láká mě spojení příběhu s obrázky

Sedlčany /FOTOGALERIE/ - Michaela Burdová žije v Sedlčanech na Příbramsku. Ve svých 27 letech je vyhledávanou autorkou fantasy knih pro děti a mládež. Patří k několika současným českým spisovatelům, které toto povolání uživí. Dosud jí vyšlo dvanáct knížek, a protože jí inspirace neopouští, v březnu 2018 pokřtí třináctou. 

Ayong si zahrál za českou reprezentační dvacítku

Příbram – Mladý útočník týmu 1. FK Příbram Bastien Karsten Ayong debutoval v nedávné reprezentační přestávce v dresu české fotbalové reprezentace do 20 let. Českého fotbalového útočníka původem z afrického Kamerunu nominoval do týmu pro zápasy Elite Tournament trenér reprezentace do dvaceti let, shodou okolností také Příbramák, Karel Krejčí.

Zastupitelé jednali o MHD, pozemcích, ale i o bezpečnosti na sídlišti

Příbram – Jedním z nejdůležitějších bodů programu pondělního zasedání městského zastupitelstva byla žádost provozovatele MHD o navýšení ceny za ujetý kilometr. Město bude dopravci o listopadu platit o dvě koruny víc. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení