Původně přitom zněl jejich verdikt jinak. Před měsícem, 11. září, po dlouhých debatách přistoupili na argument, že vysoká inflace a dramatický nárůst cen stavebních materiálů (dávané do souvislosti s dopady války na Ukrajině a předchozího covidového období) stavbu výrazně prodražily.

Tehdy převážil názor, že město připlatit má, když se hovořilo o i nebezpečí, že by firma Metrostav mohla přerušit práce. Vyvolalo také velký rozruch, když starosta Jan Konvalinka (ANO) neumožnil k tématu promluvit příchozím z řad občanů města, což je jinak na jednání příbramských zastupitelů zvykem. Z původně požadovaných 14 milionů korun navíc se v září zastupitelstvo rozhodlo zaplatit polovinu: zhruba šest milionů bez DPH; s daní sedm. Proti takovému přístupu se ohrazoval Vladimír Král (Šance pro Příbram): „Kdyby Metrostav přišel s částkou 22 milionů, my bychom odsouhlasili 11?“

Rozhodnutí ze září vydrželo měsíc

Minulé rozhodnutí už neplatí. Po nové debatě, velmi obsáhlé a místy emotivní i osobní, nyní zastupitelé odhlasovali revokaci (zrušení) zářijového usnesení. Nově tedy město není připraveno platit nic navíc – a tím pádem ani podepsat dodatek ke smlouvě. Jak případně bude reagovat dodavatel stavby, se teprve ukáže. „Stojíme před Sofiinou volbou: každé rozhodnutí může být dobré i špatné,“ poznamenal před hlasováním starosta Konvalinka.

Metrostavu Příbram za parkovací dům nepřiplatí. Souvislosti vysvětlují představitelé města. | Video: Milan Holakovský

V pondělí se zastupitelé nakonec rozhodli přiklonit k návrhu Ivana Fuksy (ODS); mimochodem zastupitele nejen s poslaneckou minulostí, ale i s dřívější zkušeností s prací ministra zemědělství či prvního náměstka ministra financí. Navrhl původní rozhodnutí o navýšení ceny zrušit – s tím, že je třeba počítat s možností, že se zhotovitel bude soudit. Ale vidí to jako nejschůdnější cestu, jak se vyhnout budoucím problémům. „Jestli chcete mít oplechovanou pr*el, abyste nespadli do prů*erů,“ řekl kolegům v zastupitelstvu.

Mimo jiné Fuksa zdůraznil, že rozhodovat podle pocitů a dobrých úmyslů je „cesta do pekel“. Pozastavil se také nad tím, že v Příbrami vzniká parkovací dům s náklady na jedno parkovací stání, které vypočítal na 600 tisíc korun – zatímco v jiných městech se podle něj staví za 230 tisíc…

Právní finesy, nebo pocit a dobrá vůle?

Hlasitým kritikem platby navíc se stal především Václav Dvořák (Spojenci). Nelíbí se mu, že když zastupitelé rozhodovali v září, neměli k dispozici posudek právníka pracujícího pro město. Mimo jiné k tomu, zda je možné měnit sjednanou cenu, i k tomu, jestli zhotovitel má právo přerušit práce, když má za to, že dříve sjednaná částka na dokončení stavby nestačí. Právnická řeč je ovšem komplikovanější; hodně záleží na každém slovíčku i posuzování jeho významu – přičemž ani právník nemůže říci jasné stanovisko: to by vyplynulo až z případného verdiktu soudu.

Dvořák trvá na tom, že nezávisle na inflaci má být vysoutěžená cena konečná, jestliže zástupci vítězné firmy (a také jediného uchazeče o zakázku) předložili nabídku a následně podepsali smlouvu. Pokud zhotovitel nemá sjednanou inflační doložku, je to jeho problém a jeho podnikatelské riziko. Dvořák se ohradil i proti způsobu vyčíslení zvýšených nákladů: „Deset řádků z března – to má být žádost o 14 milionů?

V souvislosti se zadáváním zakázky se ostatně ve městě hovořilo o tom, že bude využita metoda design and build (dodavatel dostane zadání a zajistí všechny práce: nejen samotnou výstavbu, ale i vypracování podrobného projektu, čímž také přebírá veškerou odpovědnost) – s tím, že to zajistí dodržení konečné ceny bez dodatečného placení víceprací. A zastupitelé jsou povinni počítat si s péčí řádného hospodáře; musí hájit zájmy města a jeho obyvatel – nikoli soukromé firmy.

Na počátku bylo slovo. Slovo starosty

Samotné výběrové řízení vyhlásilo město v roce 2021, kdy také zhotovitel předložil svou nabídku. Smlouva pak byla podepsána v roce následujícím – a je pravdou, že mezitím se ceny splašily. Zastupitel Václav Švenda (Spojenci–TOP 09) má však za to, že tenhle argument neobstojí: „Smlouva byla podepsána až v době, kdy náklady na materiály a energie byly stabilizované.“

Z rozsáhlé diskuze na zastupitelstvu vyplynulo, že smlouva sice byla podepsána loni, avšak odráží předloňské podmínky. Nabídkovou cenu předloženou v roce 2021 už nebylo možné měnit. Stejně jako doplnit inflační doložku, jestliže s ní město nepočítalo už na počátku v zadávacích podmínkách. Pravidla tedy byla daná, neměnná a z pozice zhotovitele byly karty rozdány jasně: buď jeho manažeři na jaře roku 2022 podepíší smlouvu podle nich – nebo ji nepodepíší. Schylovalo se prý k variantě „ne“ – a té chvíli vstoupil do hry dopis tehdejšího i dnešního starosty Konvalinky.

Ten nyní vysvětluje, jak to loni bylo a co slíbil či neslíbil. Metrostav uvedl, že za cenu, kterou nabídl v roce 2021, za aktuálních poměrů parkovací dům postavit nemůže. „Já řekl: máme volební rok a nemohu garantovat, že na radnici budu,“ konstatoval. S tím, že i pro případ, že by zůstal starostou (což se také stalo), upozorňoval, že on nebude rozhodovat: je jen jedním ze sedmi radních a jedním z pětadvaceti zastupitelů. Potvrdil ale, že je město ochotno jednat – nic víc a nic konkrétnějšího – a na základě toho byla smlouva podepsána.

Starosta si je jistý, že v rámci předsmluvního vyjednávání udělal to nejlepší pro město: přesvědčil Metrostav, aby začal stavět na cenu, kterou společnost původně nabídla. Jen tak podle Konvalinkových slov město získá 176 parkovacích míst. „Kdybychom smlouvu nepodepsali a vyhlásili novou soutěž, nestavíme za 85 milionů, ale minimálně za 100,“ konstatoval.

Švenda má za to, že by možná bylo lepší, kdyby smlouva uzavřena nebyla a parkovací dům u autobusového nádraží se nestavěl. „Projekt vznikl v době, kdy měl stát 10–15 milionů korun, protože byly dotace na parkování P+R – kterou ale město nezískalo,“ konstatoval. Město tedy staví na své náklady, přičemž za těchto okolností by podle Švendova mínění bývalo bylo vhodnější uvažovat o umístění parkovacího domu třeba na Rynečku.

Ten nyní budovaný podle Švendova očekávání nejspíš bude jen minimálně využívaný v noci a o víkendech. Naopak Karel Vild (ANO) očekává, že parkovací dům přinese očekávaný užitek. „Ne vždy člověk musí vydělat,“ zdůraznil. Místo je podle něj strategické a parkovací dům přinese odlehčení hlavně přes týden. „Za mě dobré a splní svůj účel; že to nebude výdělečné, jsme věděli od počátku,“ řekl v rozpravě.

K tématu vystoupili na jednání zastupitelů i občané. Třeba Marek Dvořák upozornil, že jejich rozhodování má důsledky nejen politické a civilně právní, ale i trestněprávní. V té souvislosti zmínil, že trestněprávní důsledky má hrubá nedbalost, kterou vidí v hlasování „bez úcty k předkládaným argumentům“. „Jen jste se rozhodli rozhodnout, že město vydá šest milionů,“ odmítal předchozí usnesení s tím, že mu v září nepředcházely odborné rozbory a vzešlo z pocitů a dojmů. „Co vy víte, za kolik Metrostav koupil materiál, jak měl nasmluvněnou elektriku,“ řekl mimo jiné zastupitelům Dvořák mladší. Zpochybnil také okolnosti, za kterých si město před původním rozhodnutím vyžádalo znalecké vyjádření.

Ať už dohadování města s Metrostavem dopadne jakkoli, jisté je, že částka, kterou bude za parkovací dům třeba zaplatit, není konečná. Doplnit ještě bude třeba odbavovací systém a bezpečnostní kamery.

Další parkovací dům? Což v Milínské?

V Příbrami se uvažuje také o výstavbě dalšího parkovacího domu, který by mohl mohl stát v Milínské ulici. I o tom měli zastupitelé 9. října rokovat, ale nestalo se tak. Návrh na schválení memoranda o spolupráci se společností LDM Group Development, hovořící o tom, že by firma postavila parkovací dům v rámci takzvaného PPP projektu (spolupráce soukromého a veřejného sektoru, a to včetně zajištění financování), byl stažen z programu. S tím, že některé formulace v tomto dokumentu je ještě třeba doladit.

To nenechalo klidným zastupitele Aleše Baráška (Šance pro Příbram). Upozornil, že se nestalo poprvé, kdy je nějaký bod programu navrhovaný pro jednání zastupitelů z programu stahován, a vyzval radní, aby přípravám věnovali větší pozornost. „Dělá to dojem, že vedení města neví, co dělá,“ míní.