Pietní vzpomínky se účastnili zástupci hornických spolků, obyvatel Březových Hor, Baráčníků, hasičů, města a dalších organizací, kteří položili za zpěvu havířských písní věnce k pomníku obětem katastrofy na příbramském i březohorském hřbitově. Po koncertě Vepřekova smíšeného sbor u v kostele sv. Vojtěcha na Březových Horách se vydal smuteční průvod k pomníku vdov a sirotků v areálu Dolu Marie, kde se konal krátký vzpomínkový akt s položením kytic.

Příčinou neštěstí, ke kterému došlo 31. května 1892 na Dole Marii, byla nepozornost jednoho z havířů, který odhodil zbytek rozžhaveného knotu a ten zapadl do sklípku, kde se vzňal. Požár, vzniklý od odhozeného knotu, byl zaznamenán až v jednu hodinu odpoledne, což znemožnilo včas varovat horníky, kteří pracovali v tisícimetrové hloubce. Dým z ohně však nestoupal šachtou vzhůru, ale šířil se postupně podzemními prostorami a pronikal do dalších důlních děl, protože byla propojena. Březohorská důlní katastrofa byla ve své době největšími neštěstím v oblasti hornictví. Po havířích, kteří nepřežili, zbylo 286 vdov a 961 sirotků, z toho 33 pohrobků.